VĚŘÍTE?

Komu?


Přítomnost, aspekty, souvislosti...

  MP3 ulhanej nekecám     Kultura    Společnost   Politika  
Mein Kampf        MATRIX    Knihy-Časoděj     Praha  
Podpoříte ?     
Haiku    Chvála     Eutanázie     Čečna
Zábava      K tomu místu...      Existuje     Útok na USA

 

Velký bratr nepláče – kritika technokratického rozumu

Martin Škabraha

Od tzv. demokratických politiků jsem dávno přestal čekat, že nás dovedou do ráje. Mám na ně už jenom jeden nárok: aby nás nevedli do pekel. V poslední době jim ale přestávám věřit už i v tomto ohledu.
     Podle německého klasika levicové teorie Jürgena Habermase spočívá demokratická politika na dvou pilířích. Prvním je holá mocenská skutečnost zákona (legalita): zákon respektujeme prostě proto, že se snažíme vyhnout sankcím za jeho porušení. Druhým pilířem je normativní platnost zákona (legitimita): k zákonu máme úctu, protože je výsledkem demokratického rozhodování, na kterém se z titulu občana můžeme podílet.
     Definujme technokracii (vládu expertů) jako systematickou snahu politických autorit proměnit druhý ze jmenovaných pilířů na jakési ozubené kolečko v mechanismu toho prvního. Technokracie pojímá politické rozhodování jako ryze mocenský akt, tj. akt ovládání. Jakákoliv legitimizace politické autority je v technokracii pouze sebeospravedlněním existující moci. (více)

Filosof Martin Škabraha působí na Univerzitě Palackého v Olomouci

Pošta zdarma

 

Veřejné finance vyžadují veřejnou kontrolu – nyní již jedna z hlavních tezí programu ČPS!

List...

- veřejné finance čekají na to, zda se podaří prosadit zájem veřejnosti - vytvořit účetní systém státního rozpočtu snadno dostupný na webu, tj. účetnictví on-line... Vize je prostá: Každý úředník který ví, že jeho podpis si bude moci snadno každý najít u každé koruny, o které právě on rozhodne, se bude snažit zamezit plýtvání. Alespoň jediné konkrétní praktické využití pro lidskou závist. Nicméně úředník má především poctivě sloužit veřejnosti a ne pomáhat rozvíjet podníkání svých známých dohazováním zbytečných či předražených zakázek. A o tom se stále nemluví... Merlinii - léto 2007

Přestože každý z přibližně 10 milionů občanů ČR má k realitě jiný vztah, je zřejmé, že mnohé zájmy máme společné. Je proto s podivem, že místo plodného hledání styčných bodů, je mezi námi stále mnoho napětí, nezdravé rivality ba i otevřeného a zjevného nepřátelství. Velká část naší "malé" české společnosti bohužel ztratila ideály a snaží se pouze přežít.

Spravedlivá společnost
Toužíme po tom, abychom žili ve spravedlivé společnosti. Aby člověk, který pracuje a přemýšlí, mohl zabezpečit svoji rodinu a děti tak, aby neměl strach o svoji budoucnost. Zdá se, že i takovýto prostý základ existence je vysokou metou. Proměny na globalizovaném trhu snadno způsobí ztrátu zaměstnání a politici, kteří už dávno měli spojeným úsilím vytvořit účinné ochranné mechanizmy pro potřebné, jsou čím dál tím více zakleti vzájemným nepřátelstvím a neschopností poctivě pracovat pro obecné blaho.

(...) Bohužel je evidentní, že současný stav vyhovuje příliš velkému množství lidí, kteří mají tak vysoké konexe, že potřebný legislativní tlak nevznikne. Proč však tyto myšlenky rázně nepodpoří velká média a široká veřejnost, je pro mě záhadou. Žádný etický problém nevzniká: Pokud by snad měl kterýkoliv "státní" zaměstnanec pocit, že zveřejnění výše jeho platu nějak ohrožuje jeho existenci, jistě se může při své vysoké odbornosti a profesionalitě (přece právě proto má tak vysoký plat, který mu všichni méně schopní zavile závidí) rychle a dobrovolně přesunout ze státní do soukromé sféry a zde pracovat na volném a svobodném trhu práce. (více ZDE)

 

Každé Já je tvůrčím účastníkem děje - v určitém výkladu světa je přítomnost prostým součtem všech podnětů
Vše, co se děje v přítomnosti, veškeré děje a prožívání reality - té vnější fyzické nebo vnitřní duševní - lze chápat jako kontinuální vzájemně se ovlivňující tok informací. Ano, v určitém smyslu je informací vše, co v dané chvíli existuje. Staří často používali místo slova "informace" slovo "idea". A zatímco slovo idea spíše poukazuje na svůj obsah (tedy je vlastně jen nádobou, která nese to, co je v ní obsaženo), má slovo informace mnohem dynamičtější podobu. In-formo znamená totiž (také) "dávat tvar". Je velmi důležité uvědomovat si, že mysl člověka vybírá z nekonečna přítomných podnětů vždy to, co je jí blízké a pomocí slov a své zkušenosti formuje podobu pohledu (symbol Egypta - oko), dává mu tvar a pomocí slov je pak tento tvar přenášen dál - až na místo určení: Duplikací informace nazývám zpřítomnění původní ideje v jiném místě, v jiném čase. Děje se tak v hlavě, v šedé kůře mozkové, v mysli, v duši člověka. Energie, která byla přítomná při tvarování, při morfogenezi původních aspektů, při formování původního chaotického informačního pole, byla vložena do stavby při ději nazývaném informování...

 

Memy, reklama, Tao a ctnost v roce 2007
Zdá se, že světovou krizi nelze zažehnat bez změny ekonomického paradigmatu. Rozpoznáme-li dobře všechny síly, které panují v ekonomice a jež působí ve společnosti (zatím zřejmě není schopen nikdo provést kompletní analýzu, tj. mít dokonalý vhled do všech souvislostí), nalezneme klíč k řešení. Je už na čase sklonit se před moudrostí našich předků nebo bude lidstvo muset ještě dlouho objevovat to, co jiní už kdysi dávno pochopili?



Prohlášení občanského sdružení Časoděj k současné situaci

Z ohnišť konfliktů, které jsme založili, vystupuje dým. Je vidět dobře již z dálky.

...ale po každé dlouhé zimě přichází jaro - o to krásnější...

Srdce nebo pouze led? ( foto Astrapix 430, cca 10 cm, přírodní koupaliště "Poděbrady" ("Geby") u Olomouce, 6. února 2004, barevně posunuto)

Dnešní politické snahy bílých dobyvatelů charakterizuje shromažďování a spojování: kdo rozhodne o tom, bude-li sloužit společenství míru nebo spojenectví ve válce? Sjednocování je vlastní uvědomování si moci, kterou mnohdy spojujeme s pocitem převahy, hmotnosti a množství. Neustále vážíme sami sebe, zdali jsme již dost mohutní na to, abychom mohli obléct těžké odění a zvednout velký meč. Jelikož historická zkušenost těch, jimž jsme po celá staletí způsobovali příkoří (ať jsou to původní obyvatelé Afriky nebo Asie či Ameriky), s našimi plány a skutky není dobrá, dívají se na nás naplněni trvalým neklidem.

Z Evropy vycházely po celá staletí armády dobývající ať již silou zbraní, nebo silou, která je ještě mocnější a tvrdší nežli železo: silou rozumové argumentace. Nebuďme zmateni: politika současných Spojených států amerických vzešla z Evropy a v Evropě je pevně zakotvena. Důkazem toho je, že se s politikou dnešních evropských států neustále poměřuje.

Mluvme o hodnotách, které provázejí evropskou kulturu od dávných časů. Než naše kraje navštívily myšlenkové proudy z Jihu a Východu, bylo tady především hrdinství člověka vítězícího nad nepřáteli: přírodou a jejím tajemstvím, a pak těmi „druhými“, kteří se ukázali být slabšími. Všechny city a hodnoty jako láska, přátelství či víra byly doplňkem heroického vzepětí západního člověka. I nemoc a smrt tu byly proto, abychom nad nimi mohli zvítězit. Bylo to přirozené a je to tak přirozené pro člověka, který se vyvíjí k uvědomění si odlišnosti vůči ostatnímu světu, který se potřebuje vymezit jakožto příslušník druhu, rasy, národnosti, rodu a duchovního řádu. Odpovědi na otázku „Kdo jsem“ však vyžadují nejenom válku, nejenom zápas vnější či vnitřní, při němž se jedna strana postaví vlevo a druhá vpravo – toto třídění je potřebné, není však samoúčelné. Další vývoj si vyžaduje spojování, smiřování, využití sil, které jsme nashromáždili, pro cíle, jež jsme si uvědomili. A tyto cíle jsou někdy vyšší, než si dokážeme představit. Ačkoli mnohdy nejsme schopni je plně uvidět, můžeme je cítit... (více)

Declaration of the citizens’ association Casodej on the contemporary situation
Smoke has been rising up from the fireplaces we have started. Visible even at a distance.
The present political pursuits of the white conquerors are marked by joining and gathering: who is to decide whether the fellowship will serve for peace or for the alliance in war ? Integration is a feature of power-confirmation which evokes the sense of superiority, weight and volume. We are constantly weighing ourselves whether we are now mighty enough to wear a heavy armament and lift a heavy sword. As the historical experience of those upon whom we inflicted many a wrong in the past ( be it the indigenous natives of Africa, Asia or America) with our plans and deeds is not good, they observe us filled with constant anxiety... (more)

Otrokářský systém - snadno a rychle?
Naše země uprostřed Evropy se stala levnou výrobní základnou. Pracující v ČR vyrobí 3/5 zboží či služeb (jak se to měří?), co "Evropané". Máme tedy - bohužel nebo bohudík? - menší výkonnost. Ocenění práce v ČR však nečiní adekvátní 3/5, ale výrazně méně - pouhou 1/5. Veďme odbornou diskusi o tom, proč tomu tak je, pochopme širší světové ekonomické souvislosti. Je zřejmé že čeští lékaři, zedníci či učitelé přece nepracují 3 x hůře či méně, než jejich evropští kolegové. Čeká nás tedy odpovědné hledání obsahu sousloví OBHAJOBA NÁRODNÍCH ZÁJMŮ... Tato terminologie jistě jednou vymizí jako nepotřebná, bylo by však fatální ekonomickou chybou vystavit se zcela otevřeně všem vlivům, které ve světě existují již dnes... Myslím, že česká média by mohla lépe vysvětlovat makroekonomický význam preference zboží domácí výroby (viz úspěšná politika Móhandáse Karamčanda Gándhího). (více)

Ptali jsme se na Ministerstvu zahraničí ČR na konflikt v Iráku, dostali jsme odpověď... (více)
Společnost (a tedy i politický život v ní) může fungovat jedině tehdy, existuje-li možnost výměny špatného za lepší. Aby to bylo možné, musíme mít možnost naše čelné osobnosti nějak posuzovat. Pokud bychom měli v čele země takové politiky, kteří – nějakým dobrým a vhodným způsobem změřeno – podávají nejefektivnější výkon, vedlo by se nám (a celému světu) mnohem lépe. Na fakt, že k politice především patří dovedná rétorika a prazvláštní "umění" NIC PODSTATNÉHO NESDĚLIT, jsme upozorňovali již dříve (viz ZDE). A zatímco v Anglii veřejnost upozorňuje na chybu své vlády a pomalu žádá její odvolání, v ČR se nic takového neděje. A přitom i ČR je součástí útočné koalice, PROTOŽE V IRÁKU JSOU ZBRANĚ HROMADNÉHO NIČENÍ. Je nutné VŽDY přesně ZAZNAMENAT stanoviska odpovědných představitelů výkonné vládní moci, aby bylo možné za čas ukázat, zda měli pravdu, či se ve svém úsudku mýlili. Podaří-li se nám ty, kteří se v důležitých věcech pletou vyměňovat za moudřejší, bude to výborné. Nepodaří-li se však médiím společně přimět ve vhodný okamžik odpovědné politiky k jasnému názoru, nebudeme je moci později za jejich CHYBY odvolat a tedy ani vyměnit.. (více).

A proč jsme napadli Irák tatínku?

Marný (?) dopis veteránů z USA prezidentu Bushovi - zasláno 10. března 2003
My, níže podepsaní veteráni, kteří jsme sloužili své zemi za II. světové války, v Koreji, Vietnamu, ve válce v Zálivu v roce 1991 a v dalších vojenských konfliktech, zdvořile žádáme o příležitost setkat se s vámi ohledně hrozící války mezi Spojenými státy a Irákem. Pane prezidente, jsme vlastenečtí občané a veteráni, kteří respektují úřad prezidenta a etiku i hodnoty, které nás spojují jakožto Američany... (více)

Jak vyhrát jednu válku - a prohrát demokracii – Miluš Kotišová - doporučujeme

Proč jsem proti útoku v Iráku a proč jej nebudu platit

1. Pacifismus a soutěživě-válečnický modus operandi
2. Kultura spolupráce
3. Velký demokratický deficit - netransparentní armáda a bezpečnostní složky
4. Bod nenávratu - závislost politiky na zbrojařském průmyslu
5. Významné mezinárodní smlouvy jsou pro USA cárem papíru
6. Naléhavá potřeba konstruktivního, pozitivního vkladu
7. Proč demokracie vyhrávají války?
8. Bublina demokracie a prosperující ekonomiky…?
9. Společenská smlouva
10. Principy hlubinné bezpečnosti

Soumrak multikulturních společností? Mgr. Žiška (autor je sociolog)
V posledním roce se propaguje multikulturní společnost spíše ze setrvačnosti, než z nějakých explicitních pramenů, kde by se dalo dokázat, že funguje lépe. Je jisté, že skupování mozků ve světě se každému státu vyplatí. Jiné je to ale s přílivem imigrantů, kteří hledají politický azyl, ve skutečnosti mnohdy ekonomické výhody. Narážím především na možnost přiřazení Turecka do ES.
Každý ví, kolik problémů má současné Německo s menšinou Turků. Dokonce samotní Turci v Německu s přiřazením Turecka nesouhlasí. Mohou si jiné, ekonomicky slabší státy dovolit přičlenění Turecka a imigraci Turků do svých kultur? Nebude je to ekonomicky ruinovat jenom monitorování vzunikající menšiny? Nebylo by lepší pomoci vytvoření jednotného ekonomického prostoru v arabských zemích a zemích blízkého východu? Když takový prostor vznikne, což se dá předpokládat, nepřičlení se Turecko raději tam, kde bude mít daleko více výhod díky bohatým nebo bohatnoucím zemím vyvážejícím ropu a plyn?
Většina multikulturních států se v dějinách rozpadla. Začněme Rakousko-Uherskem, ale i Osmanskou říší, rozpadem kolonializmu, rozpadem Sovětského Svazu, genocidou v Súdánu atd. I v samotných USA jsou velké národnostní problémy. Proč se v USA černoši chovají často agresivněji než v Africe? Neplatí spíše odkaz Masaryka pro národnostní či národní stát? I když jeho snaha o čechoslovakismus a politickou národnost nevyšla, jeho snaha o stát jednoho národa a záruky rovnoprávným menšinám stále platí jako odkaz pro příští generace. Je v něm zakotveno to, že poměr a počet menšin by se neměl měnit přistěhovalectvím? Jistě lze unést čísla v desítkách imigrantů, ale již pravděpodobně ne v tisících. Napětí v Holandsku po smrti van Goga se může opakovat i jinde. Proč by k němu mělo docházet právě zde?

Nezaměstnanost v ČR lze snížit spotřebou zboží domácí provenience
Ani ekonomicky supersilné USA nejdou jako první vstříc světu bez hranic, i ony (a právě ony) chrání velmi dobře své trhy mnoha celními zábranami a dalšími omezeními volného pohybu zboží. Pokud by v ČR každý obyvatel přesně pochopil, jak zásadní vliv na životní úroveň nás všech má bilance zahraničního obchodu, vedlo by se nám všem mnohem lépe. (více)

Projev filozofa Erazima Koháka WAV1 a WAV 2
na mírovém shromáždění na Palachově náměstí (záznam UMAX Astrapix 430). Je dobré naslouchat těm, kteří svou moudrost prokazují včas. Zvukové ukázky byly totiž pořízeny 15. 2. 2003, tedy dlouho před zásahem USA.

"ŽIVOTNÉ" - překvapivé řešení? - návrh na reformu financí
Jistě se můžeme shodnout na tom, že našim cílem je země s minimem korupce, kdy budou moci všichni (skoro všichni) lidé pracovat - v ideálním případě v takové práci, kterou mají rádi. Zatím jediné řešení, které považuji za možné, je právě systém s nárokovou státní dávkou - "životným". Narodí-li se člověk, narodí se do systému, ve kterém platí určité zákony, které musí dodržovat. Myslím, že je čestné řešení dát člověku peníze a za to po něm plnění zákonů vyžadovat. Pokud člověk dostane (aniž by musel cokoliv prokazovat) opravdu JISTÝ minimální velmi skromný životní standard (snad se bude časem zvyšovat?), nebude muset krást a loupit. Vím, že představa, že všichni si budou chtít svou životní úroveň dále zlepšovat právě a pouze svou poctivou prací je velmi optimistická (eufemisticky řečeno), ale jiný impuls pro čas budoucí prostě nevidím.

Dalším mým argumentem je, že v efektivní společnosti je nutné, aby lidé vytvářeli SKUTEČNÉ HODNOTY. Úředníci, kteří rozhodují o různých dávkách podle mého soudu ŽÁDNÉ hodnoty nevytvářejí. Pokud bude většina lidí vytvářet rohlíky, cihly, učit děti, léčit či alespoň sekat trávu, budeme se mít dobře. Pokud bude velká část lidí v kontrolních úřadech a bude vymýšlet, tisknout a prohlížet různá ZBYTEČNÁ lejstra a tiskopisy, budeme se mít špatně. Nemůže se žít lehce ve společnosti, kde praktické hodnoty vytváří třeba jen 15 % práceschopných obyvatel a ostatní mají kontrolní, přerozdělovací a jiné spíše zbytečné funkce (a nepracují ani ve službách).

Stát by měl poskytnout obcím nevratné dotace na postavení velmi levného a skromného "startovacího" bydlení, které se stane v souběhu s vyplácením životného bezpečným výchozím životním bodem. Jistě, bude to velmi skromná existence, ale bude to opravdová jistota, na kterou budou mít nárok opravdu a bez výjimky VŠICHNI. Každá práce, kterou pak člověk bude dělat, bude znamenat další příjem nad tuto JISTOU základní existenční hladinu. Pokud nebudou daně příliš vysoké, jistě alespoň část lidí zvolí poctivost místo rizika odhalení a následného (vysokého?) trestu. (více)

 

Make Poverty History - učiňme chudobu historií

Nedávno skončil největší koncert v dějinách.

Pošta zdarma!

Bob Geldof, který uspořádal v roce 1985 velký charitativní koncert Live Aid na pomoc hladovějícím v Africe, uskutečnil obří benefiční akci. Před summitem nejvyspělejších zemí G8 v Edinburghu proběhly v sobotu 2. července 2005 "přípravné" obří koncerty v Tokyu, Johanesburku, Berlíně, Římě, Paříži, Londýně, Filadelfii, Moskvě, Barrie (Kanada) a právě v Edinburghu. Česká televize pořad přenášela od 15.00 do 01.00 hodin v přímém pořadu, který v jeden okamžik sledovaly snad až miliardy diváků.

Na každém hlasu záleží, na to nezapomínejme: připojte své jméno - zde.

Kampaň www.live8.live.com apeluje na světovou (tedy i českou, moravskou a hanáckou) veřejnost ústředním heslem "Učiňte chudobu historií", cílem jsou tři hlavní body:

1) odpustit dluhy chudým africkým zemím
2) zdvojnásobit pomoc
3) vytvořit spravedlivé podmínky pro obchod s Afrikou

Foto převzato ze zpravodajského serveru Al-Džazíra

Geldof akci komentoval slovy: "Co začalo před dvaceti lety, se v několika týdnech stane politickým bodem. Existuje více než šance, že kluci a holky s kytarami pohnou zeměkoulí." Schůzka G8 se uskutečnila v Británii od 6. do 8. července. (...) Koncertů se mj. zúčastnili Pink Floyd (vyzkoušejte opakovaně RE na homepage Pink Floydů) (Roger Waters), Paul McCartney, Robbie Williams, Annie Lenoxová, Madonna nebo např. Sting.

První akce Live Aid se uskutečnila 13. července 1985 ve Wembley a na filadelfském stadiónu J.F.K. Vynesla 40 miliónů liber. Zahájila sérii velkých benefičních rockových koncertů. Bob Geldof loni vystoupil na festivalu Colours Of Ostrava. V devadesátých letech hrál i v Praze. Prosadil se koncem 70. let ve skupině Boomtown Rats, která se pohybovala na pomezí punku, folku a popu. ( Zprávu jsme převzali z webu Novinky.CZ )

Summity G8: luxus a nesplněné sliby - HN, 7. července 2005

"Česko proti chudobě" má upozornit na globální problémy - 28. června 2005

(...?)
Tisícročná včela...

Fotografie byly pořízeny přístrojem UMAX Astrapix 430 upraveným na fotografování (f=51 mm) od 5 cm.

Děti se nerodí, místo příčin řešíme následky - analýza Revue Časoděj, červen 2003

Opojeni svobodou a možnostmi, které se před námi otevřely, nepostřehli jsme, že za několik desítek let možná vyhyneme. V roce 2030 bude jen polovina mladých ve věku pro rodinu (pozor - již z dnešní poloviny!) a pokud se trendy nezmění, tak v roce 2050 budou v zemi již především důchodci, na které nebude mít kdo pracovat... Pokud se dožiju, bude mi 85 let a i generaci Husákových dětí ze 70. let, bude k osmdesátce, milony důchodců... Miliony starých lidí... A potkat dítě nebo maminku s kočárkem bude malý zázrak... Proč? Místo starostí a vynaložené péče o rodinu dnes společnost ovládlo - co přesně? Kdo mi na tuto otázku odpoví? Není místo slušných vztahů a důvěry mezi lidmi již mnohem více "konzumního" sexu?

Strategické investování je uvažování v dlouhé časové lince. Stáří je krásné s péči o děti, o vnuky. Cožpak je něco zřejmější či jasnější? Jsou to naše generace, narozené ve čtyřicátých, padesátých a šedesátých letech, které vytvořily takové souvislosti, že děti nejsou v módě. Můžeme to tisickrát zkoumat a tisíckrát vysvětlovat, ale doba má pod rouškou spotřebního štěstí a věčného zaklínadla "vykazujeme ekonomický růst" tesklivý a depresivní pocit. Takový, že mít děti dnes plánuje pouze malý počet nejodvážnějších.

Do průvanu bych pověsil všechny "sociology" a další "odborníky", kteří se spokojí s konstatováním, že "ČR následuje západní trendy"... Sledujme proto dobře všechna média a politiky a naučme se rozpoznávat, KDO mluví o podstatných věcech, KDO vnímá osudovou linku života. A především, zda existuje někdo, KDO má ve své geniální imaginaci alespoň zárodek trendů, které otočí směr vývoje směrem ke smrti.

MR, 7. února 2004

Asi za 15 let nás bude přibývat už pouhá 1/4 z počtu  nutného alespoň pro holé zachování populace.  Zajímá to  u nás někoho?

Revue Časoděj je zpravodaj neziskového sdružení. Podělte se s námi o své názory, budeme pak vědět, že naše práce má smysl. Možná právě Vaše připomínka či postřeh nám chybí k pochopení důležité souvislosti. Napiš svémi Časoději: redakce zavináč casodej.cz

Světové farmaceutické firmy upřednostňují své zisky oproti pomoci trpícím – 7. 2. 2004

Co se stalo v Argentině? - Petr Mach, Centrum pro ekonomiku a politiku

Pro malou ekonomiku není dobré, když sdílí kurz s jinou velkou ekonomikou a současně neexistuje jednotný trh práce. Vzpomeňme si na argentinskou krizi, až budeme vyzváni svázat korunu pevně s eurem.

O situaci v Čečensku jsme se zajímali už před více než osmi lety. Dopisy si můžete prohlédnout po kliknutí ve větším měřítku, nebo si zde můžete přečíst celý původní text. Na serveru Britské listy najdete další komentář: Proč došlo k tragédii v Beslanu (7.září 2004).

O jazyku, řeči, mluvě a lidském hlasu – Ladislav Rusek, 17. 3. 2004
Chci zde uvést alespoň něco ze svého pohledu na magii lidského hlasu, tohoto nejdokonalejšího hudebního nástroje, kultivovaného tisícem generací do dokonalosti zvukové, do schopnosti výrazové i do účinnosti emotivní, která vlastně ani není popsatelná suchým slovem; hlas prostě působí - pokud ovšem náš jazyk není degradován na strohé, zhrublé, primitivní věty pokynů, požadavků, konvenčních frází anebo dokonce projevů pokleslé sprostoty. I toho jsme dnes stále častějšími svědky, dokonce v médiích, kde se různí "baviči" předhánějí v
podbízení se nízkým požadavkům publika. (více)

 

Jednoho dne, na ulici, ve městě - Ebra, 1999
Všude potkávám své věřitele, zvláštní druh lidí, jenž mne činí zvláštním druhem dlužníka: již nevíme, co jsme půjčili, co nám máš vrátit, ale věříme ti, i  kdyby to bylo naopak, i kdyby to byly naše vlastní dluhy. Prostě to všechno chceme zpátky, protože se chceme dostat tam, kde jsme byli předtím – před tebou, před sebou, někam, kde si již nemáme co zazlívat, kde jsme nic zlého neučinili, jelikož jsme nic nečinili, jelikož jsme ani nebyli.

Prahneme po zaplacení dluhů, vlastních i  cizích, po vzájemném „vyrovnání se“, po stavu, který vzniká vážením a  tedy nějak souvisí se spravedlností, s odměnou či odplatou... (více)

Pozornost a zájem pomáhá...

Informace ze společnosti...


TICHÝ POCHOD ZA TIBET


prošel Olomoucí ve středu 10. 3. 200x.

Tichým pochodem přes centrum města vyjádřila padesátka účastníků podporu obyvatelům Tibetu v jejich boji za nezávislost a svobodu.

Pavel Roško (na snímku vpravo) na závěr pochodu oznámil u olomoucké Želvy chystané otevření pobočky hnutí Nesehnutí.

V Galerii U Mloka návštěvníky zaujal Tibeťan Sonam, proběhla zajímavá diskuse.


Vlajka Tibetu a vytrvalý Pavel Roško...

MP3: Stáhněte si hit Chumbawumba: Jákobův žebřík - Jakobs Ladder (Not in our name):
http://mp3.newsongsforpeace.org/013-Jacobs-Ladder-acoustic.mp3

Je čas pustit komunisty do médií? - zajímavý "blog" Vlčí doupě...

K petici "S komunisty se nemluví" – bez dovolení autora text přejal Klub KSČM a Strana demokratického socialismu ...

Po delší výměně mailů jsem zřejmě pochopil, PROČ se s komunisty nemluví... Mé názory byly ignorovány na povrch slušným způsobem, hluboko pod uhlazenou fasádou jsem však cítil aroganci a především neuznání vlastního pochybení. Jak je možné, že autor textu podle autorského zákona ("§ 34 - Úřední a zpravodajská licence: 1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo v odůvodněné míře dílo užije a) k úřednímu účelu na základě zákona, b) při zpravodajství o aktuální události, při které je takové dílo provozováno, vystaveno nebo jinak užito, c) převezme do periodického tisku či jiného hromadného sdělovacího prostředku články s obsahem časového významu o věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku, či jejich překlad; takové převzetí není přípustné, je-li výslovně zapovězeno.") nemá právo rozhodovat o tom, kdo text zveřejní a kdo nikoliv? A KDE přesně existuje hranice mezi "zprávou časovou", na kterou se ZŘEJMĚ vztahuje výše uvedený zákon a mezi esejem či úvahou? KDO to posoudí? Snad nějaký soudní znalec? A co když se autor třeba cítí být poškozen zveřejněním svého textu bez souhlasu na webu KSČM - copak nemá právo na náhradu škody?

Cyril Svoboda nezastupuje zájmy ČR
Dlouhou dobu se ČR dařilo udržet vynikající roli – místo vojenské okupace (naučme se situaci nazývat pravým jménem), o jejíchž příčinách na tomto místě nebudeme diskutovat, jsme vytvořili v Basře místo, kde místní obyvatelé věděli, že ČR jim poskytuje OPRAVDOVOU POMOC. Nyní se ukázalo, že ji ČR NECHCE (jistě by se našly finanční i lidské zdroje, pokud by byla opravdová vůle) nadále poskytovat, což je opravdová škoda. (více)

Foto Kodak DX4530

Jak by asi vypadal svět

17. listopadu 1989 "přišel" převrat a politický režim se proměnil... Mnozí jsme čekali uklidňující budoucnost, ale bylo to zřejmě nerealistické a naivní očekávání...

Charaktery lidí zastrašené strachem z toalitní moci začaly zkoušet, jak velké svobody se nám nově dostalo...

Budoucnost jako vzdálená tajemná krajina dětství, jako čarovný karneval, kdy lidé nemají strach a čas je naplňován tím nejjemnějším předivem lidských vztahů... Možnost, která nastane nebo nenastane (více).

Tak to bychom měli...
Zdánlivě prostá otázka zůstává bez odpovědi. Kdo ji pochopí? (
více)

Politici VŽDY před volbami: Školství a vzdělanost národa je priorita. Ale jaká je realita dnes?
Plat učitele na ZŠ v Olomouci po 15 letech: tarif 13 090 Kč + osobní ohodnocení 1000 Kč + třídnictví 600 Kč = 14 690 Kč. Hrubého.
Plat učitele (ekonomie) na VŠ v Praze po 17 letech praxe 14 800 Kč. Hrubého... (více)

Podle statistiků činí průměrná mzda mužů učitelů na ZŠ v celé ČR v roce 2002 (přepočteno na 12 platů) 17 373 Kč
Podle statistiků činí průměrná mzda všech mužů v regionu Olomouc v roce 2002 18 400 Kč
Podle statistiků činí průměrná mzda všech mužů v regionu Praha v roce 2002 29 005 Kč

TV konečně chystá nové důkladné diskusní pořady, které přinutí politiky pracovat - nebo ne?
Nejprve
  se pochopme ve svých rozdílnostech. Teprve potom se můžeme tolerovat či nenávidět... (více)

7 základních okruhů problémů podle Revue Časoděj
Pokud  se alespoň malá část obyvatel bude vážně a poctivě snažit o nápravu věcí veřejných... - to by v tom byl čert, aby se naše země nevrátila mezi země vyspělé.

Diskuse o výši platů učitelů - ZDE nebo ZDE nebo také ZDE, či velmi podnětná ZDE.

UČITELÉ, DĚKUJEME! - ke stávce učitelů: Vždy jsem si myslel, že ministr školství je někdo jako papež pro katolíky. Tedy, že ZASTUPUJE UČITELE a JEJICH ZÁJMY ve vládě. Opak je však pravdou. Lhostejnost vůči vzdělanosti, kterou současná ministryně předvádí, je do nebes volající. Nenechme se oklamat její dovednou rétorikou. Poděkujme učitelům, že se "opovážili" ke stávce a vězme, že nejde ani tak o jejich platy, jako o naši budoucnost. Všechny rozhovory, které poskytuje paní ministryně novinám (MFD, Právo) jasně ukazují, jak tato profesionální politička dokáže ve společnosti vyvolávat DOJEM, že učitelé jsou na tom vlastně ze všech profesí nejlépe. Hanba! Hanba! A ještě jednou hanba!
Ekonomická
  situace ve světě je rok od roku napjatější a jediná síla, která může tyto tlaky vyrovnávnávat, je opravdová moudrost a poctivé vzdělání (pozor na cynismus). Budou-li v naší zemi peníze kdykoliv na vytunelované banky či na prohrané mezinárodní arbitráže a na učitele nikoliv, povede se nám velmi špatně.
Jak
  si vůbec může někdo dovolit zpochybnit vysoce privilegované místo učitelů ve společnosti? Opravdu si někdo myslí, že moudří a schopní lidé obětují finanční nezbytnost a zájmy svých rodin a budou učit jaksi "charitativně" děti? Nebo, že když řada učitelů ze školství odejde, tak se zákonitě a "tržně" zvýší ve školství mzdy... Taková blbost.
Na
  druhé straně chci upozornit na fakt, že i v rámci stávajícího školského rozpočtu zcela JISTĚ lze lepším přerozdělením finančních zdrojů mnohé vady napravit. Nyní mám na mysli především velmi nízké platy učitelů na ZŠ a SŠ, ale třeba i lektorů na VŠ.
A
  jaký klíč vlastně určuje, jaký poměr peněz jde z rozpočtu ministerstva na základní, střední či vysoké školy? A především PROČ? A není tomu ještě tak, že na VŠ je například vždy dost peněz na nákup techniky či různé zejména investiční výdaje, ale třeba na platy mladých asistentů již nikoliv?
Bylo
  by výborné, kdyby nějaký skutečně dobrý novinář seznámil veřejnost s tím, kolik nás vlastně naše školství přesně stojí. Rád bych viděl přehled, kolik ta která škola dává na údržbu budov, kolik dává třeba na nákup techniky (KONTROLY! - KONTROLY! - KONTROLY!) a jaký díl peněz zbyde přímo na platy učitelů. A dostáva-li jeden starý profesor s tituly před jménem i za jménem čtyřicet tisíc - kolik mladých učitelů musí mít třeba jen čtvrtinu jeho příjmu, aby celostátní průměr byl takový, jaký je vykazován?
Z
  interních zdrojů vím, že na mnoha místech se opakuje situace, kterou známe z dob komunismu: Když jsme se ptali svého fyzikáře, proč se musí koncem roku ve škole svítit i ve dne, tak nám řekl, že se musí vyčerpat přidělená kvóta, jinak by se mohla zkrátit. Tak jsme svítili a vesele plýtvali, abychom snad náhodou neměli příští rok nějaké penále za zvýšený odběr, či co. Podobně se musí nakupovat (situace na VŠ Olomouc) to či ono, aby se tato školní rozpočtová položka nesnížila. Jak jsem slyšel, je problémem VYKÁZAT, že výdaje jsou NUTNÉ. To je problém, že? - Zatímco mnozí soukromí podnikatelé jenom sní o kvalitním 17" LCD displeji, ve školách jsou mnohde běžné i na místech, kde by stačily moderní a kvalitní ploché 19" obrazovky za třetinové ceny. A podobných příkladů by se našla celá řada. Nebude-li veřejnost výdaje škol (nemocnic, úřadů atd.) moci kontrolovat, vždy se na systém napojí řada přátelíčků, kteří udělají vždy velmi "výhodnou" cenu... Jistě, jen je otázka pro koho výhodnou. Slyšel jsem, že v Anglii je možné si přímo na internetu všechny výdaje škol ověřit...

PROČ alespoň ve školství již dávno nemáme transparentní účty?
Myslím,  že je na čase i u nás konečně zavést transparentní účty. Kde jinde, než ve školství je možné prokázat, jak vysoké úspory tento model přináší. Je stále evidentnější, že bez kontroly veřejnosti vykazují zejména státní zakázky velmi vysoké mrhání. Tam, kde není kontrola, velmi rychle nastupuje klientelismus. A v ČR velmi rychle. A to je podle mého soudu hlavní příčina našeho zaostávání za vyspělým světem. (Připomeňme zde, že např. projekt Indoš nyní zkoumá policie. Ukazuje se, že zatím se zkoumá částka okolo 800 milionů Kč, které byly vyplaceny zřejmě zbytečně.) Cožpak se budeme stále bát chtít vědět, kam přesně jdou naše peníze?

Místo rušení škol s malým počtem dětí zvyšme konečně kvalitu výuky
Byla  dříve velmi nepříznivá situace ve školách. Dětí bylo 32 až 38 v každé třídě. Každý učitel se na VŠ dozvěděl, že ideální počet dětí pro výuku je nižší než 20. Dnes se dětí rodí již pouze polovina než třeba před třiceti lety a tedy existuje obrovský tlak rušit "přebytečné" školy. To se chceme vracet do doby, kdy nás bylo v přeplněné třídě až 38?

Informace o výši platu jsou zavádějící, uvádějme celkový roční plat před zdaněním
Současný  zcela nepřehledný systém se 13. a 14. platy (učitelé na ZŠ nemají 14. plat, 13. plat mají rozdělen na poloviny v 6. a 12. měsíci) je třeba rázně změnit a přejít na roční příjmy před zdaněním a platbami za pojištění, tedy uvádět celkové náklady zaměstnavatele na pracovní sílu - jak je to běžné ve světě. Celkové roční příjmy jsou tím parametrem, který lze relevantně srovnávat. Vždyť kdo má stále myslet na to, zda v té či oné profesi je platů 12, 13 nebo 14?

Hrubý roční příjem muže učitele na ZŠ (viz upoutávka zde zcela nahoře) při 15 leté praxi tak činí 190  970 Kč, ale CELKOVÉ náklady zaměstnavatele jsou přibližně ve výši 250 000 Kč, tedy asi 8500 dolarů nebo 5500 liber.

JAK TO, ŽE ÚDAJE OECD UVÁDĚJÍ JIŽ PŘED 4 ROKY PLAT UČITELE ZŠ PO 15 LETECH PŘES 9000 DOLARŮ?
A NAVÍC JEŠTĚ PRÁVĚ Z TÉTO STATISTIKY VYVOZUJE, ŽE MÁME NEJNIŽŠÍ PLATY...

ČEKÁME NA VYJÁDŘENÍ ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU...

Chybné statistiky? 1999: 9030 dolarů, 2003 (po "velkém zvyšování") 8500 US dolarů - jak je to?
Porovnejme  tuto informaci se zprávou OECD (obrázek níže), kde se uvádí průměrný plat učitele ve výši 9032 dolarů - a to před celými 4 roky, tedy v roce 1999 (!). Od té doby došlo podle ministryně školství k mnoha zvýšením mezd a tedy ke zlepšení. Na internetu najdete články, kdy údaje ministerstva se od těch z reality diametrálně liší (Buzková: platy VŠ jsou přes 30000 Kč, realita: jsou těsně okolo 20000 Kč...) Chceme, aby učili mladí a schopní učitelé, ale vyšší plat má učitel až těsně před důchodem. Copak není zřejmé, že tento systém hodnocení je špatný? (Michal Rusek, 30. a 31. srpna 2003)

OECD uvádí již v roce 1999 průměrný plat učitelů na ZŠ po 15 letech praxe 9032 dolarů. Od té doby jsme stále informováni o dalším a dalším navyšování platů učitelů. Výpočtem však dojdeme k roční "ceně" učitele v roce 2002 - 9091 dolarů, což je jenom nepatrně více a může to být způsobeno rozdílem v kurzu dolaru (34:30). (Přibližně: 16 961 Kč x 12 přepočtených platů x 1,34 - přepočet na superhrubou mzdu, děleno 30 - kurz dolaru = 9091.) Toto je však průměr za celou republiku, v Praze jsou příjmy obvykle vyšší. Dále si povšimněme, že platy učitelů ZŠ (vysokoškolsky vzdělaných) jsou výrazně pod průměrem VŠECH mezd, tedy i pracujících se středním či základním vzděláním. A jaký z uvedených údajů plyne závěr? Politikové umějí jenom slibovat a ten kdo nestávkuje, nic nedostane. Bohužel. (více)

Informace uvedená Teletextem ČT
 
Neutěšená situace ve školství, vysokoškolsky vzdělaný učitel téměř neuživí svou rodinu, pobírá-li jeho žena rodičovský příspěvek...
 
Soudci si bez zaváhání odhlasují zpětné vrácení 13. a 14. platu a přitom je české soudnictví neúnosně pomalé, přestože počet soudců na počet obyvatel je nejvyšší v Evropě...
 
Velmi vysoká korupce, je třeba vrátit 10 % ze zakázky...
 
Stále stoupající nezaměstnanost – bez práce na 500 000 obyvatel...
  Nízká natalita – historicky nejnižší úroveň - 1,2 dítěte na matku, vymíráme...

Tak to jsou jen některé příklady mnoha problémů, které trápí ČR. Od politiků už asi nelze čekat žádnou zásadní změnu. Bude schopen nový ředitel ČT Jiří Janeček napomoci řešení vytvořením nových diskusních pořadů? Bylo by to výborné... (více)

Nástupní platy učitelů v Anglii
Učitelé jsou v nevýhodě jak pokud se týká začínajícího učitele (ve srovnání s ostatními absolventy VŠ) tak i v platovém postupu
odbory dokazují toto tvrzení na následujících číslech, které poskytla agentura, zabývající se příjmy (údaje jsou z února 2001). Průměrný nástupní (roční) plat absolventa je 19 157 liber, nastupujícího učitele 17 001 liber (tj. asi 800 000 Kč), což vztaženo k učitelskému platu je rozdíl 12,6 %. Pokud se srovnají mediány průměrných platů absolventů a nastupujících učitelů z roku 1994 a z roku 2001, pokles podíl učitelských platů z 96 % na 89 % z organizací, které poskytly údaje o nástupních platech, byla pouze hrstka těch, které platily méně než je plat učitele. Ve veřejném sektoru pouze jedna šestina organizací platila méně než dostávají učitelé. V té době byla také silná poptávka po absolventech. I z tohoto důvodu (konkurence na pracovním trhu) je nutné zvýšit nástupní platy učitelů. (Zdroj: Incomes Data Sevices, in: 2001 JOINT SUBMISSION, NASUWT)

Srovnání mezd učitelů a dalších pracovníků údaje za rok 2002, formát excel nebo PDF.
Zdá se, že existují značné mzdové rozdíly mezi platy učitelů - snad podle konkrétní školy nebo podle regionu?

Srovnání mezd učitelů podle regionů údaje za rok 2002, formát excel nebo PDF.



Reforma financí - poznámky I.
Nemá  smysl přemýšlet o reformě financí, pokud si společnost neprodiskutuje základní věci, o které jde především. Málokdo si dokáže uvědomit všechny souvislosti. Začínáme zde seriál textů, které se budou zamýšlet nad tím, o co by v reformě financí - mám na mysli ve skutečné reformě - mělo jít především. Je škoda, že se do diskuse zapojuje tak málo lidí se svými podněty. Proto prosíme o Vaše názory. Děkujeme. (více)

Ceny energií v USA   Britské listy: R. Geist - Zatmění, 2. 9. 2003
Galon benzínu: 3,785 l již nestojí 1 dolar jako před lety, jeho cena se začíná blížit 2 dolarům, lidé jsou nespokojení. Tedy nikoliv 8 Kč jako dříve, cena směřuje k 16 Kč za litr. Ale i tak - jakoby u nás stál litr tři koruny...
Elektrická energie: 
energetické firmy v USA slibovaly zefektivnění ("mantra": privatizace = vyšší efektivita), slibovaly snížení cen energie o 20 %. Po odstranění státní regulace (po nástupu G. Bushe) však cena energie vzrostla na 300 %. Zdá se, že nedávná velká "porucha" rozvodné sítě může být záměrná. Pokud nejde přímo o velmi zlý pokus vyvolat v lidech větší pochopení pro další válečné dobrodružství (lidé po 30 hodin odpojení od el. energie začnou obviňovat islámské teroristy), může jít o přípravu veřejnosti pro zdůvodnění dalšího zvýšení cen elektřiny. Použije se u nás stejná metoda - liberalizace cen od roku 2006?
Upozorněme na výrazný dominovitý efekt cen energie. Pokud představuje cena za spotřebované energie v dané ekonomice třeba 5 % - vzhledem k veškeré výrobě či spotřebě - a zvedne se na dvoj či trojnásobek, musejí všichni lidé tuto část svých výdajů ubrat z jiných invesic či nákupů. Zdá se, že ekonomické problémy v USA mohou velmi výrazně souviset právě se zvyšujícími se cenami energie. Opravdu lze obhájit stanovisko, že USA v Iráku nejde především o ropu?

Porucha el. sítě NEBO záměr? (detail)

Osočování - o tom, zda půjde nahoru naše ekonomika, nerozhoduje kupodivu např. odbyt Německa, ale úroveň vzájemných vztahů (tj "dialogů") u nás doma, v ČR. Koho by to napadlo, že...

J. Hybášková z Kuvajtu pro Revue Časoděj

Rozhovor Revue Časoděj s Janou Hybáškovou vznikl v dubnu 2003, když se naše velvyslankyně v Kuvajtu vrátila z nedaleké Basry. Ze snímku ČT můžete posoudit, jaký pocit situace ve starobylé Basře v J. Hybáškové zanechala... Nemělo by nám to být lhostejné... Více ZDE.

Časoděj:
A  závěrem jedna důležitá otázka: Kdybyste měla Vy sama - vážená paní velvyslankyně - veškeré kompetence.
Jaké  praktické řešení byste svou pomocí a svým pohledem vytvořila?

Jana Hybášková:
Přivezla
  bych desetitisíce britských vojenských policajtů a zavedla skoro kolonialismus, je to drsné, ale je to tak.

Kterému výkladu světa máme věřit? 
"Násilí  nežije samo a nemůže žít samo: nevyhnutelně je propletené se lží. Mezi nimi je ta nejpřirozenější hluboká příbuzenská spojitost: násilí se nemá čím krýt, kromě lži a lež se nemá jak udržet, pouze násilím. Každý, kdo jednou vyhlásí násilí za svoji metodu, nevyhnutelně si musí zvolit lež za svůj princip. Když se násilí rodí, koná otevřeně a dokonce je na sebe hrdé. Ale jen co se upevní, utvrdí, pociťuje okolo sebe zředění vzduchu a nemůže dále existovat jinak, jen se zamlžovat do lži, krýt se krasořečnictvím. Potom už nechytá vždy a zásadně rovnou pod krk, častěji žádá od občanů pouze přísahu lži, jenom spoluúčast na lži.
A jednoduchý krok jednoduchého statečného člověka: neúčastnit se lži, nepodporovat lživé konání!"

Alexandr Solženicyn, Nobelovská přednáška, 1972 

Pomůžeme Iráku naší zkušeností z Listopadu 89?

Gumové projektily v USA
Policie v kalifornském městě Oakland blízko San Franciska dne 7. 4. 2003 střílela do demonstrantů gumovými projektily. Devět jich při tom zranila.
47. otázek a odpovědí - IRÁK IQ TEST
4. 4. 2003 uplynulo právě 45 let od smrti M. L. Kinga, byl zavražděn na akci proti válce ve Vietnamu.

Naučme se více se vnímat
A  zatímco zuří líté boje v Babylónu, všude ve světě dochází k "zmatení jazyků". Mnohé řeči zdánlivě učené jsou pod povrchem primitivní a zlé až hrůza. Své názory a pocity dnes může celému světu sdělovat moudrý filosof i primitivní hlupák. To je dobré i zlé. Dobré proto, že není cenzura, zlé proto, že sebevědomý neandrtálec se snadno prosazuje a vleče lidi do svých chybných myšlenkových schémat. A oni pak tyto primitivní a zjednodušené teze opakují. Jsou dnes slyšet na každém kroku. (doporučujeme)

Nekončící spravedlnost - množství palčivých souvislostí a hledání svobody

Varianta B - následovat USA v ekonomickém pragmatizmu či nikoliv? - M. Rusek pro Britské listy, 3. 4. 2003

Co s americkým imperialismem
– LN, Orientace, 5. 4. 2003, Pavel Barša

Michael Lerner: Triumf strachu - válka USA proti Iráku (29. 3. 2003)
Triumph  of Fear, The U.S. War Against Iraq, Tikkun Magazine, březen-duben/2003, Berkeley, CA, www.tikkun.org
Lerner, názorově orientován na neo-liberální judaismus neboli židovský „New age“, svými postoji již dlouho vzbuzuje nevoli u většiny zastánců proamerické a proizraelské politiky. V úvodu článku rekapituluje všechny nám známé „důvody války“ (ropa, Bushova snaha o znovuzvolení ve volbách, úsilí o globální hegemonii USA atd.), která však kromě jiného vznikla proto, že Bushova administrativa využívá následky syndromu 11. září, neboť strach oslepuje i paměť, vzpomínky Američanů na válku ve Vietnamu. Způsobuje odcizení, izolaci v pocitu ohrožení „jinými“ a podporuje cynický realizmus, díky němuž vítězí... (více)

Prohlášení Akademického senátu Přírodovědecké fakulty
Univerzity Palackého v Olomouci k útoku na Irák
(28. 3. 2003)

Motto: "Spravedlnost je nejkrásnější ozdobou lidského konání." - Avicenna
Akademický  senát Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se znepokojením konstatuje, že pro odzbrojení zločinného režimu Saddáma Husajna nebyly využity všechny dostupné mírové prostředky. Jako zástupci instituce šířící vzdělanost, kulturu, porozumění a ideje humanismu odmítáme útok Spojených států amerických a dalších států na Irák. Odmítáme tento útok, který je veden v rozporu s mezinárodním právem a vůlí Organizace spojených národů. Apelujeme na Vládu České republiky, aby demokraticky respektovala mínění většiny občanů České republiky a vyvarovala se jakékoli případné účasti České republiky na nelegitimní agresi proti Iráku, která již teď přivodila utrpení a smrt mnoha nevinných a bezbranných lidí. Vyzýváme zároveň zástupce všech ostatních vysokých škol a akademických institucí v České republice, aby se připojili k našemu prohlášení a dali tak zaznít hlasu vzdělání, moudrosti a spravedlnosti. (více)

V Olomouci proběhla mírová demonstrace
Studenti  olomoucké univerzity vyjádřili zásadní nesouhlas s politikou G. W. Bushe. (více)

SMRT JE VÍTĚZ - Jak vysvětlit, že řešení problému "Saddám Husajn" existuje více...

Až potkáte matku z Iráku - rozcestník na články v Časoději

His Holiness the Dalai Lama's views on war and Iraq conflict
11 March 2003, in Dharamsala

The following is the English translation of His Holiness the Dalai Lama's views on war and Iraq conflict shared with Buddhist devotees and others on the first day of the Great Prayer Festival.
The  Iraq issue is becoming very critical now. War, or the kind of organized fighting, is something that came with the development of human civilization. It seems to have become part and parcel of human history or human temperament. At the same time, the world is changing dramatically. We have seen that we cannot solve human problems by fighting. Problems resulting from differences in opinion must be resolved through the gradual process of dialogue. Undoubtedly, wars produce victors and losers; but only temporarily. Victory or defeat resulting from wars cannot be long-lasting. Secondly, our world has become so interdependent that the defeat of one country must impact the rest of the word, or cause all of us to suffer losses either directly or indirectly.
Today,  the world is so small and so interdependent that the concept of war has become anachronistic, an outmoded approach. As a rule, we always talk about reform and changes. Among the old traditions, there are many aspects that are either ill-suited to our present reality or are counterproductive due to their shortsightedness. These, we have consigned to the dustbin of history. War too should be relegated to the dustbin of history.
Unfortunately,  although we are in the 21st century, we still have not been able to get rid of the habit of our older generations. I am talking about the belief or confidence that we can solve our problems with arms. It is because of this notion that the world continues to be dogged by all kinds of problems.
But  what can we do? What can we do when big powers have already made up their minds? All we can do is to pray for a gradual end to the tradition of wars. Of course, the militaristic tradition may not end easily. But, let us think of this. If there were bloodshed, people in positions of power, or those who are responsible, will find safe places; they will escape the consequent hardship. They will find safety for themselves, one way or the other. But what about the poor people, the defenseless people, the children, the old and infirm. They are the ones who will have to bear the brunt of devastation. When weapons are fired, the result will be death and destruction. Weapons will not discriminate between the innocent and guilty. A missile, once fired, will show no respect to the innocent, poor, defenseless, or those worthy of compassion. Therefore, the real losers will be the poor and defenseless, ones who are completely innocent, and those who lead a hand-to-mouth existence.
On  the positive side, we now have people volunteer medical care, aid, and other humanitarian assistance in war-torn regions. This is a heart-winning development of the modern age.
Okay,  now, let us pray that there be no war at all, if possible. However, if a war does break out, let us pray that there be a minimum bloodshed and hardship. I don't know whether our prayers will be of any practical help. But this is all we can do for the moment.

Translated and issued by: The Department of Information and International Relations, Central Tibetan Administration, Dharamsala INDIA

http://www.osud.cz/peacemovement - informace o mírovém hnutí

Čeští ateisté milující bez výhrad politiku USA často bez výhrad hážou mírové aktivisty pouze do dvou pytlů: Na jeden se jim hodí velký nápis KOMUNISTI (vždyť USA jsou přece největším nepřítelem komunistů - volají). Na ten druhý zase dávají nápis NÁBOŽENŠTÍ FANATICI (Vždyť jak papež, tak i dalajláma jsou proti válce!).

Je příjemným překvapením, že prezident Václav Klaus (zřejmě osvobozený od tíhy stranickosti ODS) se nebojí vyslovit názor, že demokracie se nedá nadiktovat shora, že je nutné se k ní dopracovat vnitřním poznáním a vlastním přičiněním. Za tento postoj děkujeme!

Také děkujeme Mladému světu, že se alespoň letmo dotkl tématu s prioritou No. 1 - mírovému hnutí. Je jenom škoda, že zřejmě osobní antipatie k mírovým demonstrantům (jak se nám to jeví) neumožnily vytvořit pozitivnější obraz o mnoha lidech, kteří často zcela nezištně udržují pohasínající pochodeň lidské vzájemnosti. Komerční obálka jistě přitáhne pozornost, zároveň však máme pocit, že slovo pacifismus (i s jeho důležitou úlohou) diskredituje. A to je škoda. - red-

Brutální Nikitě - pár slov o pacifistech...


Fakta o válce v Iráku - dokument DOC

Posílejte texty a články pro doménu antiwar.cz ...

Precedens - sci-fi na téma Irák, 21. 3. 2003 (Merlinii)

The TWINS: - Sláva blahodárnému militarismu X Pacifismus se šíří jako mor – 21. 2. 2002

Praha, 15. února 2003
- fotografická reportáž z Palachova náměstí

INTERNATIONAL PEACE MARCHERS v PRAZE
vyjadřují solidaritu s demonstranty uvězněnými a zbitými v New Yorku
:

Deset milionů lidí po celém světě, včetně 400 000 demonstrujících v New Yorku, se 15. února 2003 účastnilo mírových shromáždění. V New Yorku však demonstrace bohužel narazila na zákaz. Policie použila tyče, pepřový chemický sprej a násilně napadla pokojné demonstranty. International Peace Marchers v Praze tímto vyjadřují podporu mírovým aktivistům v New Yorku, kteří se postavili proti válečné politice své vlády, přestože byli zavřeni do těsných ohrad jako zvířata, fyzicky napadáni a bylo jim bráněno v tom, aby využili svého demokratického práva vyjadřovat klidným způsobem své názory. * Během pokojné demonstrace v New Yorku bylo v sobotu uvězněno 320 lidí a mnozí z nich byli ve vazbě ještě v neděli večer - s těsnými pouty a bez přístupu k jídlu, vodě nebo WC. *
Podle National Lawyers Guild in the United States (Celostátní svaz právníků USA) * Kontakt: Arie Farnam, tel: 608 819 276

Řím  15. 2. 2003: 2 500 000 účastníků mírového shromáždění
Londýn 15. 2. 2003: 1 500 000 účastníků mírového shromáždění
Praha    15. 2. 2003: 500 000 účastníků mírového shromáždění

Fotografická reportáž z Prahy z 15. 2. 2003
Pošta zdarma

K velkým demonstracím došlo v mnoha jiných významných světových městech, např. v Paříži (800 000), v Římě (2.5 milionu) Berlíně (500 000), ve Washingtonu, v Melbourne (200 000), Barceloně (1 milion), v Madridu (1 milion), v New Yorku (500 000), Seville (250 000), v Athénách (200 000) španělském Oviedu (200 000), v Montrealu (150 000), v Dublinu (100 000), v Bruselu (100 000), v Lisabonu (100 000), ve španělském Las Palmas (100 000), v Cádizu (100 000), v Amsterdamu (80 000), v Torontu (80 000), Stockholmu (80 000), v Los Angeles (75-100 000), v Glasgow (50-60,000), v Oslu (60 000), v Seattlu (55 000), v Montevideu (50 000), v německém Stuttgartu (50 000)...

Jaroslav Hutka k válce v Zálivu - 13. 2. 2003 - postoj známého písničkáře k chystané válce v Zálivu

Tam, kde není míru - 13. 2. 2003 - Mária Schwingerová odpovídá Jaroslavu Hutkovi

Memy, reklama, Tao a ctnost v roce 2002 - nejčtenější článek za únor a červenec 2003
Zdá
  se, že světovou krizi nelze zažehnat bez změny ekonomického paradigmatu. Rozpoznáme-li dobře všechny síly, které panují v ekonomice a jež působí ve společnosti (zatím zřejmě není schopen nikdo provést kompletní analýzu, tj. mít dokonalý vhled do všech souvislostí), nalezneme klíč k řešení. Je už na čase sklonit se před moudrostí našich předků nebo bude lidstvo muset ještě dlouho objevovat to, co jiní už kdysi dávno pochopili?

USA opravdu potřebují naši pomoc
Jsme  právě svědky veliké dějinné změny. Vlastnosti demokracie, tolikrát zatracované, přece jen dávají naději, že existuje část občanů ve všech zemích, kteří mohou společným úsilím přímět své vlády ke změně politiky, která doposud staví na politice síly a zastrašování. A přestože nás řada našich přátel "provokuje" maily jako např.

> Az bude demonstrace na podporu americkeho postupu vuci Iraku, tak to me bude zajimat a rad se zucastnim.
> Svetu mir, Crha Pavel,

a přestože i např. známý písničkář Jaroslav Hutka projevuje přinejmenším velké pochopení pro postup USA, nezbývá, než trpělivě vysvětlovat a ukazovat cestu, která jako jediná - a o tom jsem upřímně přesvědčen - je správná. Tato cesta není cestou pohodlí a třeba nadávání na americký imperialismus - právě naopak. V USA jsou miliony vynikajících lidí a je dobré si konečně uvědomit, že USA máme my v Evropě opravdu co splácet. Tedy zejména americkému národu.
A  právě tento "americký národ" je nyní v nouzi. Zejména skutečné kulturní elity amerického národa, a jsou to velmi slavná jména, se snaží zabránit politice své vlády ve zkratkovitém a zbrklém řešení. Zdá se však, že existují silné ekonomické tlaky, na které tato opravdu odpovědná americká elita nestačí. Je proto nezbytné podpořit v USA všechny hlasy - např. americké válečné veterány -, kteří říkají jasné NE válečnému řešení situace.
Situace  v Iráku se měla řešit už dávno - neexistuje tedy právě nyní jakýkoliv důvod ke spěchu. V tom má Německo úplnou pravdu.
A  možná není špatné si uvědomit, že jistý smysl se již naplnil. Mám na mysli aktivizaci světové veřejnosti (nezapomínejme - podnícenou USA). Co myslíte?
Přeji  si, aby nejen Evropská unie, ale i celý svět byl takový, že jednotlivé státy budou moci jasně a svobodně projevovat své postoje. Bez obav, že je VELKÝ BRATR označí hned při prvním rozdílném postoji zle pejorativně jako STAROU EVROPU. A je to přitom naopak.
Svět  se rychle proměňuje a největší světová ekonomická velmoc se doposud nedokázala zorientovat v moderních vývojových trendech. Zdá se, že USA po vyhrané studené válce (a přitom Varšavská smlouva se rozpustila sama! - kdo je etičtější?) považuje za jedinou možnost mít vše pod kontrolou. Není na to tady místo, snad se k tomu ještě vrátím, ale právě tento přístup by měl už konečně vymizet. Nemohu stále dávat najevo celému světu, že "já" mám lepší technologii, lepší armádu, lepší informace... Vždyť jaké síly tento "silový" postup přináší? A řešení je přece prosté. Mám na mysli především vysokou úroveň spolupráce a vzájemné důvěry. To předpokládá samozřejmě též riziko, že důvěra (zejména informační důvěra) bude zneužita. Ale nemusí tomu tak zákonitě být. Pokud současná vláda USA nechce toto riziko podstoupit, budeme muset všichni čekat, až to pochopí. Snad to nebude dlouho trvat.
Samotný  fakt, že USA si dovolily označit představitele Německa a Francie za "Starou Evropu" by měl být pro nás alarmující. Velmi, ale velmi mi to připomíná dobu před rokem 1989, kdy jsme také podléhali jediné správné ideologii. Je to pro nás varováním, že ekonomická krize v USA je velmi vážná, a že diplomatická roztržka s EU je pro USA vhodnější než spolupráce. Proč asi?

* * *

Je-li skutečnou příčinou současného jednání USA ekonomická krize, je otázkou, zda není nejlépe pomoci USA finančně (?!). Zdá se, že i pád raketoplánu zavinily nepřímo úsporná opatření v NASA. A mají-li Německo a Francie skutečnou touhu po míru, měly by najít i finanční zdroje, jak tento svůj plán podpořit. Myslím, že toto by byly argumenty, na které vláda USA dobře slyší. Ale nejen vláda, ale především americká ekonomika, kterou zřejmě čeká největší novodobá krize.
Nezapomínejme,  že ekonomická krize v USA se projevuje jako konkrétní politický tlak. Opravdu bychom to neměli brát na lehkou váhu. Jde o tisíce miliard dolarů...
Lhostejnost  však není v tomto případě namístě. Může se vymstít nejen nevinným civilistům v Iráku, ale někdy dál v budoucnu i nám.

14. února 2003

Fotografická reportáž z Prahy z 15. února 2003

Arie Farnamová, Jaroslav Hutka a Mária Schwingerová diskutují o válce v Iráku. Texty jsou ještě z doby před obsazením Iráku a tedy jeho "osvobozením". Cožpak bylo tak těžké předvídat, k čemu v té oblasti zcela zákonitě dojde? Jaká namyšlenost a zbrklost... Ale co dělat, když ekonomiku stále ohrožuje velká recese a ropa je tak důležitá surovina...


Dnes jde o víc, než o Saddáma

Dnes přece vůbec nejde o otázku, zda je nějaký Saddám Husajn dobrý či zlý.
Jde o něco mnohem podstatnějšího. Jde o samotnou podstatu naší demokracie.
Celé  roky nás osud dětí v Iráku příliš nezajímal (to máte pravdu pane Hutko), ale teď najednou to musí být vyřešené do pár dní? Proč?
Jediné  řešení, které si zaslouží podporu, je probuzení světové veřejnosti, její aktivizace za světový mír. A je pravda, že nebýt burcující přítomnosti tisíců zejména amerických vojáků v Zálivu, tak by se zase nedělo nic. Vojáci USA jsou tak paradoxně katalyzátorem světového mírového usilí. - Díky!
Nehrozí-li  okamžité nebezpečí (nehrozí!), má absolutní přednost diplomatické řešení.
Diplomatické řešení však musí umožnit druhé straně určité východisko. Jaké?
Aspektem,  který musí zůstat trvale na zřeteli, je bezpečí iráckého civilního obyvatelstva.
Toto  je priorita a účel konání - ne izolované svrhnutí diktátora.
A  stále je nutné připomínat veliké ekonomické problémy USA.
V  roce 2001 a v roce 2002 byl v USA vždy ve srovnání s předchozím rokem dvojnásobek bankrotů.
I renomovaní ekonomové začínají přirovnávat situaci k velké hospodářské krizi z počátku minulého století.
V Německu je nyní také špatná finanční situace - někteří ekonomové tvrdí, že nejhorší od 2. sv. války (březen 2003).
A  byla to právě tato ekonomická krize, kdo přivedl k moci snad největšího diktátora v dějinách - Adolfa Hitlera...
Je  samozřejmá snaha USA upřít pozornost k vnějšímu tématu. Možná by však měl G. Bush řešit nejprve své vlastní problémy.

Michal Rusek, 7. 2. 2003


Blue Chips a válka v Zálivu
- M. Rusek pro Britské listy, 3. února 2003

Motto: Střediska přítomnosti se lišila množstvím dostupných informací. Též svojí motivací...

- AOL zaznamenala ztrátu ve výši 100 mld. $, firma Xerox falšuje účetnictví...
- Proč zestátnit Telecom - drahé informace na internetu jsou příčinou stagnace ekonomického vývoje


Ať dobré síly neztrácejí nadějí...

SAMOZŘEJMĚ

Samozřejmě, že na světě je spousta zla
Ale to neznamená, že máme vždy právo a soudnost je trestat, máme-li větší sílu
Samozřejmě,  že Palestinci nejednají správně
Ale nejednají tak ani Židé podporovaní Spojenými státy
Samozřejmě,  že Husajn není Svatý otec či Dalajláma
Ale takový není ani George Bush
Nevím,  proč právě teď spadl americký raketoplán
Nevím, proč právě v něm letěl první izraelský kosmonaut
Nevím, proč spadl právě nad státem Texas…
Přeji si, aby na této zemi existovala vyšší spravedlnost
Přeji si, aby pomáhala slabším, protože na této planetě Zemi slabí a utlačovaní existují
Zlo často  vzniká z opravdové nouze a chudoby hmotné i duchovní
Lidé frustrovaní tak často vidí ostatní svět zle a tak jsou sami zlí
Toto však umím pochopit, je to bohužel logické – bída je zlá a škaredá
Proč však  bohatí a mocní nevidí, jak jedny činy přímo plodí druhé?
Cožpak nechtějí žít na planetě Zemi v míru?
Tomu se divím, toto upřímně nechápu
Václave  Havle, cožpak opravdu už vnímáš svět naprosto jinak?
Cožpak Tvé oči nevidí, jak vypadají a působí ti, které nyní podporuješ?
A kdo Ti  dal právo mluvit mým jménem?! Ptal jsi se mě?
Proč jsi se vydal na cestu konfrontace?
Neboť je  zjevné, že je to vyhrožování a hrubý nátlak, k čemu jsi se přiklonil – nikoliv jistá cesta k lepšími světu
A proč  nemluvíš jako Dalajláma, kterého máš tak rád?
A proč se George Bush neřídí doporučením z Vatikánu, když stále mluví o Bohu?
Cožpak  si opravdu myslíš, že USA mají všechno pod kontrolou?
Ne, nemají. Nemají pod ní ani svůj raketoplán
Člověk a technika jsou velmi chybující

* * *
Existuje  zlo a existuje dobro
Existuje  svoboda myšlení
Existuje svoboda vůle
Existuje též možnost, jak tuto svobodu v tomto světě projevit
Přikloňme  se v myšlenkám k těm, kteří nejvíce trpí
A místo slov najděme účinnou pomoc
Mnoho lidí  v těchto dnech přemýšlí o světě
Někteří neváhají a jako živé štíty jedou zabránit bombardování civilních obyvatel

* * *
Může však  být dobré vše, co se právě děje
Mluví se o tom, o čem je potřeba mluvit – nikoliv o zbytečnostech
Je tedy dobré  podpořit USA ve snaze, kdy chtějí upřímně pomoci trpícím lidem
Lidé v Iráku,  Kurdové a mnozí další opravdu potřebují nalézt dobré místo pro svou dobrou existenci
Stejně jako obyvatelé Izraele, vystavení neustálé hysterické palestinské obraně
Brutálnímu terorizmu jsou vystaveni též další civilisté – třeba v Čečensku a mnoha jiných státech na světě
I o nich je třeba  mluvit
A mluvit víc, mnohem a mnohem a mnohem víc
Aby se něco stalo
Aby se něco konečně změnilo
Abychom všichni  mohli žít šťastnější a plnější životy v kruhu svých milých
Oliver Stone (Castro)  či Buena Vista Social Club ukazují dobrou cestu, cestu vstřícnosti
Světová média však  přitáhne nejvíc téma „válka“
Ó, kéž byste již uvažovali takto chrabře Georgi Bushi a Václave Havle…
Kéž by to všechno bylo jen "jako", abychom se vážněji zamysleli nad světem i nad sebou
Obávám se, že tento  výklad je pouze mé přání
Cítím, že zájmy první velmoci jsou jiné, pragmatické, tedy této velmoci vlastní
A kéž se v tomto svém soudu mýlím
Kéž

* * *

Není v silách Saddáma  Husajna odmítnout světovou pomoc
Dejme dětem a matkám v Iráku léky a jídlo
Samozřejmě, že toto je  dobrá cesta, po které můžeme kráčet
Samozřejmě po této cestě můžeme jít
Samozřejmě 

Michal Rusek, Samotišky 2. 2. 2003


Výzva Jeho svatosti papeže Jana Pavla II. k oslavě Světového dne míru

Tajná válka - málo známá fakta o nezákonném bombardování, které zničilo řadu životů

Dalai Lama says Iraq war will hurt others as well:

PATNA, India (Reuters) - The Dalai Lama on Thursday joined the plea for a peaceful end to the crisis in Iraq, saying any possible war would lead to "a trail of destruction".

Tibet's spiritual leader, who won the 1989 Nobel Peace Prize, was speaking to reporters in Bodh Gaya where thousands of devotees had gathered for a Buddhist festival.

"If Iraq is destroyed, its effects will be felt everywhere," the Dalai Lama said.

"War will lead to a trail of destruction...and it will definitely have its impact on other countries," the Press Trust of India quoted him as saying.

The United States has stepped up the pace of troop deployment in the Gulf region and defence officials say it could be ready for war by mid-to-late February. President George W. Bush accuses Iraq of hiding weapons of mass destruction and defying the world community by trying to develop them.

"As in the case of Tibet, I favour talks with Iraq rather than war," the Dalai Lama said. Thursday January 16, 9:42 PM (zdroj: Yahoo News)

Politické elity odpovídají občanům pouze formálně:

Dopisy českých elit - o čem vypovídají?

Mlčanie Václava Havla naďalej trvá - V. Pavlík, člen Svetového združenia bývalých čsl. politických väzňov

Altregusovo dobrodružství - D. Rusek, pohádkový příběh - Časoděj - upgrade Your Mind for 2003

Píše se třetí rok

Jsem udiven a překvapen s jakou lehkostí naše elity (např. V. Havel, V. Vačkov - šéfredaktor Lidových novin - o jiných nemluvě) připouštějí další velký válečný konflikt. Jakoby nestačil Vietnam, Kuba či ruská válka v Afghánistánu. Cožpak tehdy tomu bylo jinak? Cožpak tehdy bylo veřejnosti zjevné, že je to chyba? Nebylo - stejně jako dnes.

A tak jsme dnes svědky další situace, kdy kvůli neshodám mocných se opět bude ničit majetek a jistě i řada životů.

Nelze srovnávat dnešní ohrožení Saddámem s ohrožením Hitlerem.

Jsem upřímně udiven proměnou Václava Havla, který zjevně zavázán (a jistě i polichocen) informacemi, které má z první ruky, informacemi o tom, jak je to vše DOBŘE vymyšlené, nemůže - jak si sám stěžuje - se k věci vlastně vyjadřovat.

Je to smutné, velmi smutné. Myslím, že proto jsme před rokem 1989 netiskli samizdaty, proto, abychom "moudře" mlčeli a čekali, jak to dopadne. Občan má PRÁVO NA INFORMACE - to je princip demokracie.

Nedohodnou-li se elity, je třeba je vyměnit. Lhostejno zda jde o Saddáma Husajna nebo třeba o G. Bushe či Blaira.

Věřím, že nový český prezident bude moudrý a především nalezne vždy způsob, jak sdělovat svému národu zcela upřímně a bez taktizování všechny dostupné informace – takový je princip demokracie, nikoliv "moudré" mlčení z Hradu.

Michal Rusek, šéfredaktor Revue Časoděj, 15. 1. 2003

Pošta zdarma

Až potkáte matku z Iráku - (ne)aktuální rozcestník na články v Časoději

Děti, které nádherně tančí...

Jiný svět je možný – Revue Časoděj k summitu NATO v Praze

Florencie 9. 11. 2002: 500 000 účastníků mírového shromáždění

Bob Hýsek přeložil Slib odporu:

Věříme, že jako obyvatelé Spojených států amerických
Máme osobní zodpovědnost postavit se
Proti nespravedlnostem, které dělá naše vláda.

Naším jménem nebudete
Vést nekonečné války.
Dost bylo smrtí...
(více)

Podzimní sny - komentář, Rusko obnovilo cenzuru
Autumn dreams  - The policy of the great powers is no surprise to anyone anymore. We are used to it. We have learnt to accept he decisions of "the more competent and greater ones," concerning the fates of smaller nations and countries, into the group of which we sometimes place ourselves, as we are also at times affected by the phrase "about us without us..." (more)
Demokracie online - hledání funkčního systému, starostové na webu...
Vězeňství - lakmusový papír úrovně společnosti - 21. 9. 2002 
Pokyn k vyřazení důležitých osob z evidence (15. 9. 2002) 
Seznam odkazů
na WWW strany "PROTI VÁLCE" (15. 9. 2002) 
Pochopit smysl médií (10. 8. 2002) 
Před rokem – 26. června 2001 – umřel Miroslav Dolejší 
I po12 letech je Analýza 17. listopadu zajímavé čtení...
 

Paralela I. - ParalelaII.  - Úkol: čtěte bez emocí, porovnávejte situaci.
Seznam odkazů na stránky o Čečensku Něčí přítel, něčí žena, něčí dítě, něčí bratr, něčí máma... NENÍ

Vaše informace
o Čečensku:

http://vivisimo.com,

http://google.com,

http://webfast.cz,

http:://webseek.cz,

http://hotbot.com ...

 

Nastal čas pro změnu světové politiky

 

Petrolej, ropa, nafta...
Ať je nalezen dobrý prostor a dobré řešení.
Xenokracie a xenofobie.

Moc a síla – znamenají vždy agresi?
 Ikaros měl křídla, Fénix vstanul z popela – která síla, jaký Bůh pomůže dnes Čečencům?
Rozeznávejme práva lidí, právo na jejich budoucnost, na jejich svět a tradice.


Otevírá se před námi nová budoucnost

Lidé po celém světě pomalu nalézají správný směr jak opustit starý svět, svět násilí, svět panovačných velmocí i jejich silových prostředků. Občané zemí, jejichž vlády vedou ze strachu z cizího preventivní války čím dál častěji pozvedají svůj hlas a volají: NE NAŠÍM JMÉNEM

Připojme se k této výzvě, řekněme i my rétorice velmocí jasné NE! – zcela stejné, jako nyní říkají v USA své vládě veteráni z Vietnamské války. Též nechtějí, aby jejich jméno bylo spojováno s politikou jejich vlády. Nechtějí, aby vojenská akce proti Iráku byla vedena i jejich jménem. Nechtějí, aby pro zájmy mocných tekla krev nevinných. Viděl jsem oči lidí, oči žen či dívek, které chtěly osvobodit svou zem, své Čečensko. Tyto lidi nebudu nazývat „teroristé“, nejsou to moji nepřátelé – naopak. Rozumím jim a chápu je. Nevím, co jiného bych mohl udělat já, kdybych byl postaven na jejich místo.

(...a do toho všeho stále slyším hlasy, které mi zakazují rozumět, zakazují chápat, zakazují cítit – které mi přikazují jediný způsob, kterým smím myslet... Těchto sebevědomých hlasů se bojím, z nich mám strach...)

Skutečně nevím, co jiného lze dělat, jak jinak upozornit lhostejný svět na teror ruské vlády?
Jak jinak se může malý národ dovolat pomoci u světové veřejnosti?

- mik- Samotišky 26. října 2002


Dear President,

the world politics is now dominated by the conflict with Iraq. Its factual causes are explained by various people in various ways. We would like to live in a world which would not be divided into hostile camps and where representatives of individual states or nations would have inner and outer trust, together with a sense for the needs of their neighbors or political partners. We would like to believe that we are heading towards such an equilibrium and that the human effort to the cognition of his/her individual self... (cont.)

Vážený pane prezidente,

světové politice právě vévodí spor s Irákem. Jeho skutečné příčiny si různí lidé vysvětlují různě.  Rádi bychom žili ve světě, jenž by nebyl rozdělen na nepřátelské tábory a kde by představitelé jednotlivých států či národů měli vnitřní i vnější důvěru a zároveň měli smysl pro potřeby svých sousedů či politických partnerů. Rádi bychom věřili, že spějeme k této rovnováze, že k ní nějak přispívá snaha lidí o poznání sebe sama…


Bublina americké demokracie

Není náhodou americká demokracie podobně
nafouknutá bublina jako ještě nedávno akcie Enronu?
To je, alespoň pro mne, nejaktuálnější otázka dne!
Po pádu komunismu prý zůstal jediný... (více)

Stop The War

Před některými lidmi se hluboko skláním...

Nechceme válku s Irákem! – vzkazují umělci Blairovi a Bushovi.

Režisér Ken Loach (Půda a svoboda, Chléb a růže), dramatik Harold Pinter
a členové kapel Asian Dub Foundation a Massive Attack (jaký byl koncert v Roudnici? :-)
jsou mezi stovkou osobností, zejména z řad umělců, které podepsaly petici organizovanou koalicí Stop the War.


Kdo určuje důležitost zpráv?

Proč asi nevěnovala média mnohasettisícovým demonstracím v londýnském Hyde Parku větší pozornost ? Kdo vlastně dnes v novinách, televizích a rozhlasových stanicích rozhoduje o tom, které zprávy jsou důležité, a které nikoliv? A KDO o tom rozhodoval v roce 1938?

Proč válka?



Modlí-li se lidé za mír, je mír upevňován již samotným aktem jejich modlitby,
protože jsou pohrouženi do atmosféry míru.
(John Macquairrie)

Text adresovaný ministerskému předsedovi Tonymu Blairovi odmítá účast Británie na válce s Irákem, o níž usilují Spojené státy. Invazi do Iráku označují signatáři petice za „neospravedlnitelnou“ akci, která by mohla mít „strašné následky“. „Otevřela by Pandořinu skříňku, která by už nemusela jít zavřít,“ uvádí se v petici.

Podepsané osobnosti vyzývají britskou vládu, aby oznámila, že nepodpoří žádný vojenský útok USA, a aby naslouchala jak světové veřejnosti, tak názorům svých vlastních voličů.Petice rovněž vyzývá občany, aby svou účastí podpořili demonstraci Don´t Attack Iraq, která se uskuteční 28. září v Londýně. Na internetové stránce Stop the War manifestaci podpořili například hudebníci Brian Eno a Billy Bragg, lingvista Noam Chomsky, spisovatel Tariq Ali, odboroví funkcionáři a řada poslanců Blairových labouristů.

Seznamy signatářů petice Don´t Attack Iraq, kterou mezitím podepsalo 17 000 lidí, můžete najít na adrese:

http://www.petitiononline.com/cndstwc/petition.html.



Výzva přeskočila do USA, vzniklo tam hnutí:

War without end? NOT IN OUR NAME!

Méně lhostejných lidí - a války nebudou...
Stáhněte si "Slib odporu":
Slib odporu - PDF - 32 kB

WEB: http://www.notinourname.net/index.html

Kdo disponuje zbraněmi hromadného ničení?

Počet jaderných hlavic

 

            

Tudy nechoďte !

V   í   t    e   j
   na místě zvaném
   Etický kodex novináře 

 Časoděj chce být Tvým dobrým průvodcem – milý čtenáři

Život je řada pocitů, které se proměňují. V každé chvíli.

A Ty – jaký máš teď pocit ?

Snad příliš, příliš důvěrná

jsou tato

slova

*        *      *      *

*                 *

*        *

 * 

Myslíš, že lze létat ke hvězdám ?
Nebo je to jen pradávný lidský sen ?

A co jiného než touha má schopnost
proměnit čas, proměnit tuto přítomnost…

*

Člověk je obklopen světem, který si ve věku dospělosti sám vybral. Vědomě?
Co chybí člověku ke štěstí
? A jaké věčně se proměňující aspekty určují chvíli teď ?


Proč válku?

Existují takoví, kteří tvrdí, že člověk nemůže být nikdy plně svobodný,
že existují duchovní hierarchie nad lidmi, které  v š e  znají – i náš osud.
Někteří dokonce tvrdí, že člověk si svůj osud vybírá před zrozením sám.

Prý není skutečná svoboda…

Nechci žít ve světě, kdy za mně kdosi jiný ví, co je dobré a co dobré není,
ve světě, ve kterém kdosi jiný plánuje krajinu mého bytí.
Chci vědět, že to jsem já, kdo určuje můj další život,
nebo ho nechá jen tak plynout – bez obav, co značí příští.

Určitě existují v tomto světě ideje, které je dobré opatrovat a chránit.

Vím, že je dobré naslouchat hlasu světa.

Drama mesiášské sebeidentifikace

(zvětši obrázek)

Jak citliví jsou ti, kteří vnímají.
Jak mocní jsou mužové a ženy činu...



Pohled na volby v ČR z USA – podrobná analýza funkce demokratického systému

SPÁSA NÁRODA spočívá ve VĚTŠÍ občanské aktivitě

(...) Nemyslím, že spása českého národa má přijít od nějaké politické strany nebo politika,
takže je úplně jedno, kdo vyhraje, pokud to nebudou komunisté.

Spása národa spočívá ve větší občanské aktivitě, tedy v tom, ze si toho lide maximum zařídí sami,
přímo mezi sebou, a to nejen na úrovni rodiny nebo mezi kamarády, ale i na úrovni komunity,
ba i celonárodní - prostřednictvím občanských organizací. To je to, čemu Václav Havel říká "občanská společnost".

Teprve tím se do značné míry zmenši role politiků a vzroste role občanů.

Jak asi víte, nedávno koupila česká vláda od krajanů - Národní Budovu v New Yorku za $1,
aby ji sama opravila a starým spolkům v ní vykázala jedno patro k obývání zadarmo, jako jakýsi "výměnek".

To je ovšem pravý opak občanské společnosti, protože práci dělá vláda a lide maji sami složit ruce do klína
a pak jí být povinně vděčni. Bohužel to podpořily obě vládní strany, jak ČSSD, tak ODS.
Nepamatuji se ani, že by jakákoliv nevládní strana proti tomu protestovala
či alespoň udiveně "zvedla obočí" nad tím, že takovéhle vpravdě socialistické řešení občanského problému
se má odehrát 12 let po revoluci - a zeptala se třeba,
zda vláda nejdřív podala té občanske organizaci nějak pomocnou ruku, k tomu,
aby se modernizovala a zase postavila vlastní nohy.

Tím pádem nevím - jako KRAJAN - o nikom, kdo by doma stál za to, abych ho volil, sorry.

Jestli je tam nějaká strana, která vpravdě podporuje myšlenku občanské společnosti
(to jest určitého odstavení politiků - včetně sebe sama - od organizování i toho, co si občane mohou - a mají - zařídit sami),
prosím, dejte mi o ní vědět.

Možná pak změním názor a přece jen půjdu volit.

Mějte se fajn - a neberte ty politiky tak vážně.

Oni nás skutečně nespasí a čim dřív si to všichni - včetně nich - uvědomíme, tím lépe.

Zdraví a příjemné jaro a léto přeje Jan Krondl, New York

mail: johnkr zavináč worldnet.att.net

(psáno pro Revue Časoděj dne 11. května 2002, PŘED VOLBAMI...)


Nejprve najít odvahu
Odvahu pocítit.

Moc, moc Ti děkuji za pomoc v chladu mého ledu.

Pak vědomí: "LZE".
Pak nutnost: zastavit rutinní představivost, co by mohlo být, kdyby...
– protože jen tak to může pokračovat.
A já chci.
Snad nikdy jsem tak necítil, neprociťoval. Já.

JÁ.

Jsem fascinován tím, že to je.
Tolik se to liší od stávajícího života.

Chci si ponechat svůj pocit, aby nebyl narušen
- zlou myšlenkou, obavou, strachem…
Jak rád bych jen volal: ANO, ANO, ANO !!! 

Ale to Ty víš – nebo cítíš…

A tak volím a volím sebe.
Myslíš, že to je sobecké?
Určitě.
Však já to přeji všem.
Elektrizuje mě to vědomí, teď, že to je.
Zdánlivě se téměř nic neděje. Zdánlivě.

Na cokoliv pomyslíš - nepochybuj o tom.
Dávám Ti bianco šek na vše: ano, ano, ano.

Cítíš - teď - ta zvláštní lehkost?

A radost, když jen vzpomenu...

Jen pomysli, Ty chceš - a já to vím. Vím. A já jsem na tom stejně.

Stejně.

Víš?

Jaká bude budoucnost?

(zvětši)

Pochybnost a naděje. Obavy a sny.
Ó, jaké nerozlučné dvojice.
Chci slyšet Tvůj hlas,
chci potěšit srdce…

Chci cítit napětí v přítomnosti
ve které mohu rozeznat své obrysy
stejně jako se těšit

z Tvé tváře,
z Tvého obrazu,
Z Tvého pocitu

Snad jen blázen se hned bojí,
aby neztratil, co našel

Tím ztrácí

Síla je sebevědomí,
sebevědomí je znalost,
znalost je ovládání.

 A  kde spočinula krása ?


Doporučená rozlišení Vašeho monitoru:

1152 * 864 – největší písmo, 1024 * 768 – velké písmo, 800 * 600 – malé písmo.

Doporučujeme celoobrazovkový režim – zkuste v Exploreru klávesu  F11.

Pošta zdarma

Zapsal Merlinii   ...děkujeme za každou zprávu...  – září 2000

Přispějte na informace Revue Časoděj.

*    *    *

*   *

*


. . . j e  p r á v ě . . .

 

Revue Časoděj je zpravodaj neziskového sdružení, naše IČO: 26602164.

Naše adresa: casodej zavináč seznam tečka cz

Písemně: Časoděj, U Korábka 6, 772 00 Samotišky

Telefon: 585 383 288

Play with the best, lose like the rest