Afghánistánzemě, kterou Bůh opustil
Středa večer, puštěná televize, italský dokument o vybudování nemocnice v Afghánistánu. V záběru je muž, kolem něho chudí vesničané, prostí, obyčejní lidé. Čte dopis pro OSN (snad rok 1998?) – „V Pákistánu se přestalo bojovat, v Indii se přestalo bojovat, v Íránu se přestalo bojovat, tak proč je tady stále válka?“ V jeho očích i očích okolních smutek a beznaděj…
Afghánistán: Je to drsná horská země s drsným národem, který je hrdý na svou nezávislost. Každé údolí tam má své tradice.
Afghánci jsou zvyklí cestovat v karavanách. Jsou také válečníky, kteří žárlivě brání ve vysokoých horách svou zemi.
Pozn.: Převzato z francouzské encyklopedie pro děti Mémo Junior, Larousse 1990Zapomněl jsem odpovědět na mail, nestihl jsem odpovědět na mail… Mám mnoho práce… (OSN??) Někam se nám ten dopis založil, zapomněli jsme to nějak vyřídit, ostatně, kdo by to byl schopen tam nějak řešit a hlavně jak?
Je teroristický útok na USA dobrý? Kdo řekne, že je, bude potrestán, říká ministr Gross… Dobro, zlo, dobro, zlo...
Rádio, Bush řekl „pokusíme se vykouřit teroristy z jejich děr“, a zase Enya, krásně zpívá..., mír, klid, harmonie... Málokdo vydrží dlouho, těžce a bolestně přemýšlet... Bush ještě řekl, že každý si musí rozmyslet, zda je s USA a nebo proti nim... Každý chápe, že odveta musí být nevyhnutelná… - říká do mého ucha hlas z televize.
Existuje abstraktní dobro? Existuje abstraktní zlo?
Co se přihodilo mně osobně útokem na USA? „…byly pošlapány demokratické svobody, je vedena válka proti celému kulturnímu a vyspělému světu…“
Ano, strašná smrt v plamenech pro několik málo lidí, ovšem velmi vlivných… Kolik jich bylo? Pět nebo pět tisíc? A není to jedno? Utrpení jejich příbuzných, kolik jich je? Sto? Nebo sto tisíc? A nakonec, není to jedno?
Snad mi ještě nevolá šéf? Možná tu prezentaci stihnu dokončit zítra... Mám strach ze svého šéfa, možná mě propustí...
Třetí svět, utrpení… Bez televizních kamer, každý den… Kolik tam umře za měsíc zbytečně lidí? Tisíc? Nebo sto tisíc? A nakonec, to je přece jedno. To je jejich osud.
Máme svůj vyspělý svět, již pouhé myšlénky na tu bídu nás bolí - a řešení? Existuje vůbec nějaké? Je to přece jejich chyba, že po sobě stále střílí a stále se vraždí… Jsou k tomu už od dětství vychováváni... A jaké tak asi je utrpení jejich příbuzných, kolik jich vůbec je? Sto tisíc, nebo snad milion? Ale to přece není náš problém, je to jejich problém, ne náš…
Změní se svět? Obrovský ekonomický potenciál bohatého Západu by snad mohl být schopen technicky a ekonomicky řešit mnoho aktuálních a ožehavých problémů ve světě.... Už třeba během pouhých dvou let by bylo možné vybudovat síť nemocnic a alespoň základní infrastrukturu v nejpotřebnějších oblastech… GOELRO pro třetí svět... Utopie?
A kdyby smrt pár lidí změnila myšlení celého světa, jak budeme hodnotit útok? Pro koho bude dobrý? Bude zlý pro dítě, které neumře, pro rodiny, které možná najdou svůj dobrý pocit ze světa a z celé společnosti? Dobré skutky bohatého Severu… (toho teď nemyslím, to by bylo Severy :-)
Smrt v přímém přenosu. Co může proměnit smýšlení a konání lidí? Jaké motivy má vlastně člověk, když udělá cokoliv dobrého? Jdeme na pivo! Bude tam Petra, Jana a ještě zavoláme i Kamilovi, ten má dobré kamarádky...
Jiný obraz…
Nepřátelská ideologie, komunismus… Je to velké nebezpečí, je třeba s ním bojovat… Tajné služby, tajné informace, které kdosi vyhodnocuje, odpovědně vyhodnocuje… Výzvědné letadlo, které spadlo u Číny, schopnost moderních technologií číst na dálku ímejly i faxy…, z letadla… Pád…, pád letadla… Dohoda, něco za něco… Kdo ví, co… Kdo ví, za co… Tibet, Dalajláma… Kdo ví…
Středa večer, puštěná televize, italský dokument o vybudování nemocnice v Afghánistánu. V záběru je muž, kolem něho chudí vesničané, prostí, obyčejní lidé. Čte dopis pro OSN (snad rok 1999?) – „V Pákistánu se přestalo bojovat, v Indii se přestalo bojovat, v Íránu se přestalo bojovat, tak proč je tady stále válka?“ V jeho očích i očích okolních smutek a beznaděj…
Je třeba se bránit zhoubné ideologii, je třeba postavit hráz nepříteli. Podpora našich zájmů v Pákistánu a Afghánistánu. Miliony dolarů do výzbroje a výcviku… Odborné rady při výcviku, v Rusku jsou ateisté, je třeba bránit víru před těmito neznabohy… Podobně – nebo stejně? – i v Albánii a v Kosovu… Je třeba zničit nepřítele, naše výcviková střediska (teroristická?) pro kosovské Albánce… Velitel UCK, bývalý terorista Thači, prochází rychlokurzem vládnutí malé země… Schází se s prezidentem Clintonem… Pomohli jsme vám dosáhnout spravedlnosti. Nyní je třeba sjednat a udržet v zemi pořádek… Ale co to? Pročpak útočí naši svěřenci na Makedonii? S tím se nepočítalo… Je třeba udržet mír a zachránit životy trpících civilistů…
Válka. Je válka. Je informační válka. Kdo mi dá pravdivé informace? Mezitím útok v USA… Všichni teroristé budou zničeni..., pročpak odevzdávají kosovští Albánci zbraně, aniž by vymohli na Makedonii všechny své požadavky? Co se stalo?
Bylo domluveno příměří mezi Izraelem a Palestinci… Útok na USA je zlo. Asi sto milionů lidí v Palestině nebylo tento týden zabito. Smrt tří lidí v USA je zlo.
Ruské matky… Čekají na své syny bojující za pravdu. Možná je domů dostanou v rakvích… Nekonečná spravedlnost!
Vítězíme. Vítězíme!! Sovětský svaz nebyl schopen udržet svou moc v Afghánistánu. Úspěch. Vítězství. Hurá!! Je zastaveno šíření zla, Satan byl pokořen. Dobro.
Hlas z rádia, bude-li útok, je nutné počítat s nevinnými obětmi… Takže je tedy možné uvažovat kupeckými počty. Smrt sta nevinných, pokud je ve jménu spravedlnosti, je dobro. Musíme obstát v této zkoušce. Musíme se sjednotit. Nelze zlu neodporovat!!
On nesouhlasí se zahraniční politikou USA… Bude potrestán! Teď není čas pro ohřívání si své ideologické polívčičky. V USA zemřeli tři mrtví. Pardón. Mnohem víc, bylo jich pět.
Burza, světová burza. Ten, kdo má lepší informace je lepší burzián. Tajné služby. Tajné služny. Dokonalá výzvědná technika. Copak asi dělají agenti? A stihl jsem všechny akcie prodat včas… Nastává renesance tajných služeb. 1984.
Kdepak se berou peníze. Když někdo dobře zainvestoval, kdepak se vzaly? Jsou výsledkem práce? Existující pojem: burzovní spekulant. Hodnoty..., HODNOTY. Skutečné hodnoty... Co to znamená mít peníze. Je to možnost kupovat. Kupovat zboží, služby. Kdo má peníze, je pán. Jiní pracují, on přemýšlí, on řídí. Kam dál investovat. Zaručené doporučení Revue Časoděj pro všechny burziány. Investujte všechny peníze do zbrojovek, jejich akcie půjdou nyní strmě nahoru.
George Sóros, Open Society Fund, univerzita v Budapešti, která nemohla být v Praze, granty, podporuje literáty…, jednou si všiml, že armáda bude přezbrojovat, nakoupil mnoho akcií zbrojovek, měl velký zisk, ten pak přerozděluje, tam a tam… Moc, peníze, rozhodování o osudu světa.
Informace = peníze. Tajné služby. Informace jen pro některé. Těsně před uzavřením obchodu akcie z ničeho nic poklesly.
Dvojí svět. Dole. Nahoře. S informacemi. Bez informací. Jaromír Jágr. Potřebuji se nějak zajistit na stáří, nemohu hrát celý život hokej. A tak jsem začal podnikat na burze. Mám známé, kteří mi s tím dobře poradí. Napřed jsem měl úspěch, takže pak, když jsem investoval špatně, se mi vlastně nic nestalo. Nebyl to ani milion dolarů a ten jsem vlastně před tím získal. Takže se nic nestalo.
Peníze dělají peníze. Co to jsou peníze? Lze je na jaře zasít a na podzim sklidit?
Burza. Hra. Ruleta. Šla jsem na pole a krávy se mi někam ztratily. A pak jsem šlápla na minu. Afghánistán. Lze v Afghánistánu k něčemu využít moderní invalidní křeslo?
Světy. Různé světy. Klid. Mír. Pokoj. Krása. Štěstí.
Radiožurnál… Dotazy posluchačů… Prosím, jaké máme jistoty, že se arabský svět nedomluví a nebude třetí světová válka? Slova, chvíli nějaká slova… Jiné souvislosti… Další posluchač – starší žena se ptá – Prosím Vás, vždyť jste tomu pánovi vůbec neodpověděli, ptal se přece, jaké máme jistoty. Můžete nám všem říct, jaké máme JISTOTY? Chvíle napětí, moderátor, tak pane Mareši, naši posluchači se nás ptají, jaké máme jistoty… Noo, máme jistotu, protože naše aliance bude schopna zasáhnout…
Temelín. Našemu obyvatelstvu nehrozí žádné nebezpečí. Stavba počítá i s nárazem Letadla. Třísk v USA. Jak to teda je i s Temelínem. Zmatené zprávy. Napřed stále, že nebezpečí nehrozí, pak opatrně… Vydrží náraz letadla o váze do 20 tun a do rychlosti 300 km za hodinu…, za pár dní už je rychlost 600 km za hodinu…, pak 750 km… Tajné informace… Co kdyby teroristé věděli, že právě takto lze zaútočit? Temelín je bezpečný!! Sláva. Mám jistotu. Naše aliance zvítězí, říkal to pan Mareš v rádiu. Kdyby ne, tak mu to pak půjdu říct… Pane Mareši…, pane Mareši…
Co teď, tak je to už tady… Mejly… Pane, pletete se, válce nejde zabránit, protože už jsme ve válce. Už jsme ve válce. Hurá, zase vyhrajeme!
Z druhé strany… Desetitisíce afghánských rodin ve strachu putují do sousedních zemí, především do Pákistánu… Je konec září, brzy bude zima… Taxikáři v USA si stěžují, že když krachují letecké společnosti, tak nemají koho vozit…
Co teď, hmm, maily…, známému se můj úhel vidění světa příliš nelíbí: „hm hm. * to nema cenu, michale, pripominas mi drogove represionisty: rikaji „spolecnost bez drog je sice nerealny cil, ale my si ho musime klast, at to stoji, co to stoji.“ * (a taky: az do okamziku, nez to sejme jejich dite) * no, ja davam pred skokem do prazdna prednost dvema krokum po pevne pude. * ale nechme toho. * mej se hezky * twz.
Aha. Takže rázná odveta. Totéž schéma. My jsme dobří. Oni jsou zlí. (Vždyť ještě doutná obrovské zbořeniště v The Big Apple…) A právě teď je třeba ukázat, že nejsme pouze ti zlí, ale jsme ti silnější. Vysílač byl zničen našimi nepřáteli. Musíme Polsko obsadit, aby se to nemohlo opakovat…
Kdo vlastně vyhrává války? Ten dobrý, nebo ten zlý? Aha, ten silnější. Mám štěstí, že tentokrát jsem to já.
Prezident, prezident humanista. Nyní je třeba zachovat jednotu! Naši zemi poctil svou návštěvou Dalajláma!
Nějaké otázky? Prosím, kde vzali chudí Afghánci tolik zbraní, že byli schopni vytlačit i mocnou armádu Sovětského svazu? Nakoupili je na ilegálním trhu se zbraněmi. A prosím pěkně, kde na to vzali peníze? No, vzali je z prodeje drog. A kde se ty drogy prodávají. No především v bohatém světě. A ty zbraně vyrábí kdo? No zbraní vyrábí mnoho zemí po celém světě. A kdo vyrábí nejvíc zbraní? Vím, kam směřujete – kdyby USA nevyráběly tolik zbraní, vyráběl a prodával by je někdo jiný a porušila by se geopolitická rovnováha. Aha. A víte co, já vám to řeknu na rovinu. Rusko a jeho spojenci jsou našim nepřítelem.
Stále existuje hrozba komunismu. Není možné se ohlížet na životy lidí tam, kde jde o zachování celé lidské kultury a civilizace.
Aha. Teď jsem to pochopil.
Teď už rozumím, vím.
Znám.
Středa večer, puštěná televize, italský dokument o vybudování nemocnice v Afghánistánu.
V záběru muž, kolem něj chudí vesničané - prostí, obyčejní lidé.
Čte dopis pro OSN (snad rok 2020?):
V Pákistánu se přestalo bojovat,
v Indii se přestalo bojovat,
v Íránu se přestalo bojovat,
tak proč je tady stále válka?Proč je tady stále válka?
Zdá se, že pro čím dál menší bohatou menšinu je dobré počítat s demografickým vývojem lidstva...
Lze situaci řešit?
Snad lze, alespoň na chvíli, připustit netradiční odvetu. A jenom jeden prostý dotaz na odborníky - historiky - bylo by to poprvé v dějinách lidstva? Navrhuji jmenovat George Bushe na Nobelovu cenu za mír. Okamžitě... A myslím, že USA je třeba SKUTEČNĚ pomoci. Jako dobrý a opravdový přítel nesmíme pouze lichotit. Říkat celou pravdu má větší smysl, než ji nevidět. USA bojovaly celá desetiletí proti komunismu. Myslím, že Afghánistán se stal místem, kde se střetly velmoci... A přiznejme si, že mnozí výtky proti konzumnímu "americkému" životnímu stylu dovedeme přinejlepším velmi dobře pochopit. Byla by chyba ve hnutí Talibán vidět pouze fanatické radikály, kteří se NIKDY nezmění. Lze-li v něco věřit, tak v to, že "láska a víra hory přenáší". Budeme jako oni?
1) Po dohodě s Ruskem uvolnit 10 % obsazeného území (mimo území ovládané Talibánem). Toto je jediný závažný problém.
2) Zrušit Afghánistánu všechny dluhy a sankce. Např. Česká republika má u Afghánistánu pohledávku okolo $50 milionů. Obchod se zemí byl přerušen, přestože Talibán o něj projevil zájem.
3) Dodat Afghánistánu technologii a zařízení pro elektrifikaci celé země.
4) Dodat Afghánistánu technologii pro zavedení moderních informačních technologií (Internet, mobily atp.) do celé země.
5) Dodat do Afhánistánu zdravotní materiál a vybudovat základní lékařskou péči.
6) Dodat základní knihy a učebnice v rodné řeči. Bez ideologií.
7) Společně se Afghánistánu omluvit za to, že jsme si na jeho uzemí vyřizovali své ideologické spory a oni byli do našich sporů zataženi.Michal Rusek, 20. září 2001
Dalajlámův dopis prezidentovi USA
Vaše excelence,
jsem hluboce otřesen teroristickým útokem, který byl proveden prostřednictvím čtyř unesených letadel, a jeho nesmírně ničivými následky. Je velmi tragické, že bylo zmařeno tolik nevinných životů a zdá se být téměř neuvěřitelné, že si někdo zvolil za terč útoku Světové obchodní centrum v New Yorku a Pentagon ve Washingtonu. Jsme velice zarmouceni. Jménem tibetského lidu bych rád vyjádřil tu nejhlubší soustrast a solidaritu s americkým lidem v této chvíli plné bolesti. Modlíme se za ty, kteří ztratili svůj život, za všechny zraněné a postižené tímto bezcitným aktem násilí. V naší hlavní svatyni budu dnes věnovat zvláštní modlitbu za Spojené státy a jejich lid.
Jsem přesvědčen, že tak velký a mocný národ bude schopen překonat tuto tragédii. Americký lid již prokázal svou odvahu, odhodlání a schopnost čelit okolnostem této těžké a smutné situace.
Mohlo by se to jevit z mé strany jako troufalost, ale já osobně si myslím, že bychom si měli vážně promyslet, zdali je násilná akce to pravé, co máme učinit a je-li to v širším zájmu tohoto národa a lidí z hlediska delší (historické) perspektivy. Domnívám se, že násilí jenom posílí koloběh násilí. Avšak jak máme reagovat na nenávist a zlobu, jež tak často bývají skutečnou příčinou tak bezcitného násilí? Je to velmi těžká otázka, zvlášť týká-li se nějakého národa; my ovšem máme určité pevné koncepce, jak jednat v případě takovýchto útoků.
Jsem si jist, že se rozhodnete správně.
Dalajláma, 12. září 2001, Dharamsala, Indie
Možná plně nesouhlasíte s výše uvedenými názory čtenářů.
Revue Časoděj věří, že každý, kdo považuje svůj úhel pohledu za hlubší, má možnost nalézt dobrá slova, která mohou druhému, člověku bližnímu, pomoci pochopit odlišný pohled.
Myslíte, že dovedete své výhrady či kritiku formulovat tak, aby došlo k porozumění, tedy - technicky řečeno - "k přenosu informace"?
Přenesením informace mám na mysli situaci, kdy jsou nalezena taková slova, jež „druhé straně“ pomohou v pochopení. Vývoj mezilidských vztahů nemůže jít směrem k pokornému akceptování hlasitého, sebevědomého a sebestředného názoru.
Nejde o to, abychom každý tvrdili, co si myslíme – bez ohledu na pocit druhého, svého bližního...