r e k l a m a

---

NOVÉ: Očité svědectví: Byla jsem s Čečenci v divadle (Člověk v tísni)

Věnujte svůj čas, prosím, podrobnějším informacím o Čečensku: http://www.fas.org/man/dod-101/ops/war/chechnya.htm .

Zkuste se také podívat do vyhledávačů (http://google.com, http://webfast.cz, http://vivisimo.com, http://hotbot.com...), co se ve světě píše, zkuste hesla Čečensko, Čečna, Chechnya apod.

Špatná zpráva

V současné době můžeme být svědky "umlčování" nezávislých zdrojů. Proto se nedivte, když důležité stránky - např. Kavkaz-centr - nefungují. Pamatujete rušení rádia Svobodná Evropa?

Našli jsme za Vás některé další zajímavé pro-Čečenské linky, např.: Kavkazský věstník . Jeho čtenáři hlasovali o statutu Čečenska takto:

Velmi zajímavý rozcestník je také na adrese http://www.vesselam.8m.net/kavkazlink.htm

 

Některé důležité aspekty války Rusko-Čečensko

(Analýza Revue Časoděj)

 

Představitelé států světa nesou odpovědnost za jeho vývoj

Mnozí vyčítají USA, že jsou tzv. světovým četníkem. Možná můžeme být rádi, že se této funkce USA chopily - je dobré, když se někdo vědomě stará o bezpečí (nás všech). Jinou možností je vize OSN, kdy všechny státy sledují ohniska napětí a jsou schopny se dohodnout na efektivním způsobu jejich řešení.

Vidí-li USA, že OSN je pomalá a tedy nefunkční, dovedu pochopit jejich argumenty i přístup. Pokud je jejich skutečnou politickou filosofií odpovědnost, nemohou se vymlouvat na kohokoliv či na cokoliv. Vše, co existuje, musí brát jako fakt a zařídit se tak, aby dostály svým zájmům - v tomto případě tedy skutečnému vyřešení nebezpečných situací.

Ten, kdo má největší moc (politickou, vojenskou), má povinnost i odpovědnost ji používat. Třeba i proti vůli všech. Pokud tedy USA vidí, že OSN v praxi nefunguje, přivlastňují si celou odpovědnost a místo slov jednají.

 

Odpovědnost čelných osobností ČR

Veřejnost nevnímá, jak velký díl zodpovědnosti si dobrovolně berou čelní politici na svá bedra. Např. prezident a premiér každé země má možnost přímo ovlivňovat světový vývoj. Zcela jasné a viditelné to je u světových velmocí - Bush, Putin, Blair...

Je důležité pochopit, že funkčnost demokracie nastane, až vlády a jejich kabinety budou schopny zabývat se důkladně a poctivě všemi náměty občanů.

Asi před šesti lety jsem napsal dva dopisy - první prezidentu republiky Václavu Havlovi, druhý předsedovi české vlády, Václavu Klausovi. Oba se týkaly situace v Čečensku. Bylo to v době tzv. první čečenské války, dostávali jsme tehdy poprvé mnoho zpráv o velkém utrpení civilního čečenského obyvatelstva.

Měl jsem představu, že síla osobnosti Václava Havla spočívá též v tom, že jeho interpelace - třeba nějaký významný projev na některém světové fóru - by mohla změnit situaci, do které se Čečensko dostalo, prostě jim pomoci. A myslím si to dodnes.

Obě vládní odpovědi však byly napsány běžným úředním jazykem:

...děkujeme Vám za Váš zájem..., situaci pečlivě sledujeme, ubezpečujeme Vás, že ČR dělá vše, co je v její moci... atd.

Myslím dnes, že se jimi nikdo vážněji nezabýval, a že obě kanceláře - prezidenta i premiéra - si potřebovaly jen "odfajfkovat" své povinnosti. Je to velmi smutné.

Umím si představit tři příčiny, proč vláda ČR tehdy nereagovala:

a) Nebylo (není) to v jejím zájmu: Vláda ČR má své informace, které určují její (naši?) politiku. Prioritou ČR je udržování dobrých vztahů s Ruskem, ČR se nesmí nijak zastávat přepadené země, aby to tyto vztahy nenarušilo. (Kdy byl vlastně dokončen ropovod z Ingolstadtu?)

b) Fenomén přetíženého úředníka: Obě kanceláře dostávají neustále tolik podnětů od občanů, že nestihnou nic jiného, než na ně odpovídat: "Děkujeme Vám za Váš názor..."

c) Odpovědní vládní činitelé informaci dostali, ale nebyli schopni na ni správně zareagovat. Naše vláda a prezident byli nekompetentní.

Myslím tedy, že část viny za mrtvé v moskevském divadle padá i na naše odpovědné (resp. neodpovědné) činitele. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby skutečně chtěli, měli dostatek času činit tak, aby pomohli situaci v Čečensku řešit. A mám na mysli zejména prezidenta ČR, který se stará především o zahraniční politiku. Chci totiž, aby naše země nehájila pouze svá práva, ale aby pomáhala všemi silami těm, kteří se ocitli v nouzi. Není vše tak zřejmé a jasné jako to, že Čína je zlovolná, když obsadila Tibet.

Své dopisy jsem napsal s velkým očekáváním: ČR přece nemá nějakého obyčejného prezidenta, ale světově známého a vyhlášeného prezidenta-humanistu. Kdyby se ozval z ČR mocný hlas podpory pro přepadenou zemi, jistě byly by dějiny jiné a možná by nebylo tisíců mrtvých...

O vině občanů Moskvy a Ruské federace

V demokratickém politickém systému volí občané své politické zástupce. Prezident Putin a jeho vláda jsou vykonavateli politické vůle obyvatel. Pokud obyvatelé Ruska nesouhlasí s oficiální politikou své země, mohou např. začít demonstrovat a mohou postupně dosáhnout změny své (ruské) politiky. Ruská armáda by z Čečenska prostě odešla. K tomu však nedošlo.

Zdá se tedy, že Rusové podporují agresivní politiku. Je možné, že si přejí udržet na jihu země svou kolonii - Čečensko. Velké město Moskva je totiž příliš daleko od bojiště, kina, divadla a noční podniky fungují. Občané si neuvědomují svůj díl viny, jsou lhostejní. Lhostejnost ovšem není nijak typická pouze pro obyvatele Ruska. Stejně jsou lhostejní třeba Češi či Němci. (Upozorněme, že doba se mění a blýská se na lepší časy. Část americké a anglické veřejnosti např. pozdvihuje svůj hlas proti preventivní válce v Iráku - viz třeba Not in our name, česká média doposud tyto akce téměř zcela ignorují.)

Lidé vůbec jsou doposud na celém světě velmi necitliví k utrpení, které se děje v jiném místě země. Snad právě proto je toto utrpení možné. Nemyslím tedy, že v Moskvě zahynulo 120 "nevinných" civilistů. Nebojím se vznést velmi přísný soud a zeptat se, co udělal kdokoliv z oněch 120 mrtvých pro zastavení války v Čečensku. Jsou (byli) totiž obyvateli země, jejíž oficiální představitelé postupně - dál a dál - vyvražďují civilní obyvatele jiné země. Proč by tedy nemohli být zabiti i oni, když se provinili? Když se provinili tím, že rázným způsobem neprotestovali? Když stále nechávají svou vládu konat násilí, ke kterému tato vláda nemá morální právo?

 

O odpovědnosti velmocí

Jen velmi pomalu se učím chápat (a snad to nikdy zcela nepochopím), že existuje tzv. vysoká politika, kdy každá velmoc se snaží všemi dostupnými prostředky získat výhodu - např. zajistit dostatek levných nerostných surovin. Jsou velmi důležité nejen pro ekonomiku, ale i pro vojenství.

To, co nechci pochopit, je "právo" těchto velmocí určovat jiným zemím jejich vývoj v tomto "vyšším zájmu". Je velmi zlé a smutné, když se ve "vyšším zájmu" zabije jediný člověk - natož když se obsadí celá země.

 

Začněme v přítomnosti

Rozumím velmi dobře českým intelektuálům (Jefim Fištejn ad.), kteří odsuzují násilný čin v moskevském divadle s argumentem, že bychom mohli začít u Adama, a že takto situaci řešit nejde.

Je jistě správné začínat v přítomnosti, zapomenout na nekonečný řetěz násilí a nespravedlností. A je ctihodný každý, kdo toto v praxi dokáže.

V případě čečensko-ruské války však musím upozornit na fakt, že dnes a denně se tohoto násilí dopouští oficiální ruská politika, která pomocí moderní armády bojuje proti těm, kteří se pouze rozhodli bránit své zájmy.

 

Existuje krvavá válka: Rusko-Čečensko

První nutností je nalezení přesných výrazů pro popis situace. Uvědomíme-li si, že součástí války je i válka informační, je dobré věnovat obezřetnou pozornost termínům a pojmům, které běžně znějí v médiích. Nepřejímejme slepě vše, co slyšíme, nemusí to být přesné označení. Válka začíná bojem o termíny.

Např. pojem "terorista" působí na mysl hanáckého obyvatelstva zcela jinak, než "neohrožený bojovník za svobodu". V této souvislosti vnímejme jasně, že čečenští obránci nezačali ostřelovat těžkým dělostřelectvem Moskvu, ale snažili se o jediné - pomocí podpory světové veřejnosti donutit Moskvu, aby odešla z jejich vlasti.

 

Zastavíme-li čas

Zastavím-li čas, vnímám jako první počin hájení ruských zájmů na území samostatného suverénního státu - nezávislé Čečenské republiky. Až po něm následuje čečenská reakce - snaha upozornit na tragickou a zoufalou (!) situaci jednoho národa. V žádném případě není nutné rozvíjet řetěz příčin k Adamovi.

Dále odmítám výklad, že Rusko je patronem regionu a musí se starat o pořádek. Ten je vnitřní záležitostí každého suverénního státu a okolní země mají právo působit „pouze“ politickými prostředky. Případně mohou shromáždit své spojené armády na hranicích, aby daly jasně najevo svou odhodlanost a připravenost.

 

Zakažme politické kartely

V ekonomice existuje zákaz spolupráce velkých firem v cenové politice. Jsou zakázané kartelové dohody. V současné době lze sledovat, že velmoci hájí v politice své zájmy zcela podobně, jako to činí v ekonomice velké firmy. Také se dohodnou na svých (velmocenských) zájmech proti zájmům jiných (malých) zemí. Velké státy např. mají tzv. sféry vlivu - moc se o nich z pochopitelných důvodů nemluví. Ruští nacionalisté např. vyčítají Gorbačovovi, že výrazně zmenšil ruskou sféru, že "pustil" Českou republiku, Polsko, Maďarsko atd. Rusko dodnes zakazuje pobaltským státům konat nezávislou samostatnou politiku (vstup do NATO). Stejně tak si Rusko odmítá znovupřipomenout již jednou oficiálně uznanou samostatnost Čečenské republiky.

Světové velmoci se mediálně (informačně) podporují ve svém společném zájmu: v kontrole všech důležitých nerostných zdrojů. Moc politická a vojenská je bez nich totiž nemyslitelná.

 

Politika velmocí

Rusko posiluje - stejně jako tak činí každá velká země - svůj vliv všemi prostředky. Jistě by mohlo ihned odejít z Čečenska - pokud by chtělo. Ruští představitelé se však stále obávají ztráty svého vlivu, stále žijí v době studené války. Žijí ve světě, kdy jsou obklopeni mnoha různými strašidly (nebezpečími). Jedním z nich může být třeba na jihu země "zlý islám". Jistě si ruští vládci dokážou představit mnoho různých ohrožení. Snad proto se snaží před nimi chránit svůj národ.

Existuje velmi důležitá otázka: zda to není právě tento způsob myšlení, tato věčná snaha o ochranu "svých lidí", která neustále vnáší na světovou scénu neklid a války. Vždyť každá válka na počátku je před civilním obyvatelstvem vysvětlována jako ochranná, válka preventivní či válka v zájmu národa...

Žádná vláda na světě neřekne: Jsme zlí agresoři.

 

Klíče k řešení války Rusko-Čečensko

Chce-li Rusko ropu (nebo má-li podobné "praktické" zájmy) a je-li mnohem silnější než Čečensko, může být východiskem představa suverénní Čečenské republiky s nějakým věcným břemenem - např. ropovodem přes jeho území - třeba po dobu 99 let. Je důležité nebát se jasně označit skutečné důvody krvavé čečenské války a najít kompromisní řešení.

Nemyslím, že Putin a ruská vláda si přejí utrpení Čečenců. Zcela určitě však hájí mocenské zájmy Ruské federace - a Čečeni mají prostě smůlu, když obývají prostor, který je pro Rusko důležitý.

Žijeme v době, kdy vojensky mocné státy (a Rusko takovým státem stále je) si vynucují svou vůli násilím. Nezbývá tedy, než tuto jejich vůli respektovat - nebo dělat podobně zoufalé činy, jakým bylo vzetí 800 rukojmích v Moskvě s cílem odchodu vojsk z Čečenska.

Smrt 120 civilistů (snad vyjma dvou zastřelených) nezavinili Čečenci, ale vládní rozhodnutí prezidenta Putina.

Prezident Putin a jeho generálové mohou zastavit válku v Čečensku - pokud by chtěli. Mocenské zájmy Ruské federace však pro ně mají zřejmě vyšší cenu, než životy civilních obyvatel či ruských vojáků.

 

Prezident-humanista mlčky přihlíží

Je smutné, že světová a česká veřejnost jen mlčky přihlíží.

Mlčky doposud přihlíží i prezident-humanista Václav Havel. Proč nepromluví? Proč nehájí - tak jako kdysi - utlačované před zájmy mocných? Čeho se bojí? Snad přece vnímá, že je nyní v jiné situaci, než když psal v době totality svůj známý esej Moc bezmocných. Čekáme stále na jeho jasný hlas. Kéž nemoc či jiné překážky jsou z jeho cesty odmeteny, kéž nalezne sílu promluvit...

Připomeňme si obětavé úsilí českých dobrovolníků z humanitární organizace Člověk v tísni, kteří bez ohledu na spory mocných a fyzické nebezpečí obětavě pomáhají potřebným v jejich dennodenním strádání.

 

Podpořme svou vůli akceschopnost a bdělost OSN

OSN je nutné přeměnit tak, aby žádný stát nemusel „suplovat“ jeho roli.

Vyžaduje-li ruská strana konfliktu bezpečnost v tomto regionu, měla by se obrátit na světové společenství - na OSN a řešit bezpečí civilního čečenského obyvatelstva s její pomocí. Toto je regulérní politické řešení.

A řešení lze nalézt vždy - nechybí-li dobrá vůle.

Michal Rusek, 1. 11. 2002, Samotišky

Reklama:	Po uzávěrce:
	Ruská DUMA obnovila cenzuru: Špatné zprávy

 

z p ě t