Promiňte mi můj strach…

Věž

 

Vážený pane Štampachu (www.stampach.cz)

Samozřejmě vím, že právě v tomto okamžiku není právě slušné vytýkat oběti (USA) nějaké hluboké abstraktní viny.

Předem chci zdůraznit jasné fakty. Nejsem fanatik, který nevidí realitu. USA patří mezi nejvyspělejší země, kde je vysoká míra svobody. Právě proto však mají USA i největší odpovědnost za vývoj ve světě. Musí být proto velmi pozorní ke každému svému kroku. Především ponechat ostatní kultury až svobodně dospějí k toleranci a ne jim ji vnucovat násilím.

Vnucené dobro nefunguje, vždy spíše nahraje na smeč fundamentalistům, kteří pak mají v rukách argumenty.

Sledoval jsem debatu na ČT a chci Vám poděkovat (podobně i panu Kohákovi) za prezentaci názorů, které mi jsou blízké.

Jistě pozorně sledujete vývoj ve světě. Chci Vám sdělit své postoje…

Tak především je to docela obyčejný strach. Nemám žádnou jistotu, že současnou situaci se nepokusí využít ve svůj prospěch vlivná zbrojařská světová lobby. Vždyť dlouhé období bez válek snižuje zbrojní výrobu a tím i velikost zisků, které v případě války mohou být tisícinásobné. Neznám zákulisní politiku v USA a nevím, kdo má jakou moc prosadit své ryze soukromé (a ekonomické!) zájmy. Samozřejmě vždy ve jménu dobra a lásky.

Snad vláda USA dokáže obstát a nevyslyší případné našeptávání zbrojařů k nějakému zbrklému útoku. Bojím se moci peněz.

Tragédie v USA je strašná, ale to, k čemu se – jak se zdá – schyluje, plošný útok na Afghánistán (nebo něco podobného) je reakce, která mi je cizí. Další mrtví přece nepomohou těm stávajícím k životu.

Nyní je v USA přibližně 5000 obětí. Konflikt, ke kterému se sebevědomě bubnuje, může mít obětí miliony. Věřme, že jde pouze o bubnování. Doufejme...

Myslím, že je třeba překonat svůj strach z reakce okolí a prezentovat své názory na veřejnosti. Vyzývat spíše ke hledání příčin, ke klidu a uvážení všech souvislostí.

Mrzí mne, že velká část české veřejnosti uvažuje a cítí – podle mého soudu – povrchně a krátkozrace. Dokonce si dnes lépe umím představit situaci v 50. letech – lidé měli strach vyjádřit se pro Horákovou, byli veřejně vybízeni k deklarovaným názorům.

Samozřejmě situace je nesrovnatelná a obrácená, ale jde mi o BEZMOCNOST – jak existovat se svým pocitem ve společnosti, která se šine jiným směrem… Kdy se lidé přestávají navzájem vnímat a místo toho každý, kdo se odlišuje od masy, má strach svůj názor projevit…

Jakoby každý, kdo nechce ihned odplácet a trestat, byl proti USA, proti demokracii a proti svobodě? Tak tomu přece není...

Dnešní svět je každý den plný utrpení. Existuje svět plný nemocí, bídy a smrti a teprve pak je i ten náš.

Kolik nevinných lidí umírá v celém světě dennodenně zbytečně. Proč nemají také barevné fotografie v novinách? Připadá mi to velmi bulvární – neustále vyzývat k lítosti nad těmito mrtvými… Jakoby jiní mrtví byli cizí mrtví…

Tak řekněme rovnou, že hodnota života chudých a špinavých lidí je mnohem nižší, než hodnota života bohatých a kultivovaných Američanů… Samozřejmě… Život vlivných a mocných "nás" zajímá mnohem více…

* * *

I kdybychom (my, NATO) lehce zničili všechny základny Talibánu, tak přesně tento postup v dlouhém horizontu způsobí o to větší zahořklost. Myslel jsem si (věřil jsem), že tento způsob uvažování již zůstal v minulém tisíciletí. Že dnes se dokážeme vyvarovat primitivního uvažování - budoucnost nebude lepší, když násilím potrestáme viníky.

Není jiné cesty, než sdělovat své dobro, činit dobré skutky… Tak dlouho, až zmizí nenávist a agrese. A vím, demokracie je vždy ta slabší a může to trvat ještě velmi dlouho. Neexistuje geniální okamžité řešení. Obrana musí být spíše menší než ráznější. Tedy pravý opak toho, co je slyšet z médií. Jinak zase vznikne další kolo nekonečného zbrojení. (Ve fyzice existuje pojem tlumené kmity... )

Skutečná světová velmoc (kterou jistě USA a my - ostatní vyspělé demokracie jsme) se nemusí uchylovat k razantním reakcím. Rozvaha a klid patří ke skutečným atributům pravé moci.

Jakoby Bush vedl boj o své křeslo a musel ukázat všem, jak má všechno pod kontrolou… Amerika chce ráznou reakci… Hned, teď. Odvetu. Útok. „My si to líbit nenecháme.“ „To si vůči nám už nikdo nikdy nedovolí!!“.

My, lidé, přece nemůžeme vybudovat svou civilizaci na tom, že kvůli extrémistům budeme zabíjet nevinné lidi:

„Bude nutné, bohužel, počítat s nevinnými obětmi“ – řekl (14. 9. 2001) na rádiu Svobodná Evropa Jan Jůn…

A jsme zase tam - zase lze obětovat nevinné ve vyšším zájmu.

A přitom není 100 % zřejmé, že teď teroristé začnou hromadně útočit.

Myslím, že je třeba jasně a srozumitelně formulovat určitý druh myšlení a uvažování, který bude mnohem dál od zbraní a čím dál tím víc narůstající možnosti 3. světové války.

Místo hrubého potupení viníků (vždyť to snad nemá s pravdou nic společného) je dobré mít ve svém srdci představu světa, kde je místo pro všechny. Asi Vám nemusím vysvětlovat, kde jsou kořeny nenávisti proti USA. Samozřejmě, že mnohé je zkreslené a zveličené, na druhé straně nevěřím tomu, že veškerá zahraniční politika a ideologie USA je čistá jako lilie. Samozřejmě se též vždy přihlíží k politicko-ekonomickým zájmům. (Zdá se však, naštěstí, že trend se stále zlepšuje...)

Ale bohužel např. násilí Rusů v Čečně (kolik nevinných lidí tam umírá stále zbytečně??) nám jaksi nevadí… Kde mají v Lidových novinách tamní mrtví své barevné fotografie? Proč USA (a Evropa, ČR atd...) nejsou zahraničně politicky mnohem aktivnější v ohledu lidských práv v Čečně? Skutečně je nutné tak jít na ruku Rusku? Nevím... I tam je smrt dennodenně. Je menší, než ta v USA?

Myslím, že zrovna teď je den UNICEFu… Loni vybral na podvyživené děti okolo 370 000 Kč (!)… Opravdu to je tak nesrovnatelné? Proč soucítíme s jednou smrtí a s druhou ne? Do nejbohatší země světa dala Praha „symbolické“ 4 000 000 Kč… - Kolika umírajícím dětem by zachránily život?

Skutečně máme raději planá gesta než skutečnou pomoc umírajícím?

– Vždyť tyto peníze žádný život nikomu nezachrání. Představte si, že by mohly zachránit život právě Vašeho dítěte! Prý umírá denně (!!!) 19 000 dětí hladem...

Nesouhlasil jsem a nesouhlasím se způsobem řešení krize v Kosovu. Místo trpělivé a dlouhodobé diplomacie, kdy bylo nutné (a stále je) aktivizovat třeba celou evropskou veřejnost, šlo o obejití domluvených demokratických metod. Napřed se problém neřeší a pak se tam pošlou vojáci. Dnes je slyšet „OSN bylo neschopné akce…“ – Takto přece nelze obhájit své činy! Jistě lze trpělivou, ale časově velmi náročnou diplomacií dosáhnout mnohem více, o tom jsem přesvědčen. Pokud by evropská média stále informovala o problémech a hledala příčiny zla, jistě by se mnohému zlu též zabránilo.

Pokud OSN a OBSE nefungují, tak je to přece strašné! Proč není trvalá diskuse o funkčnosti OSN a legálních světových obranných struktur??

( USA odmítají podepsat důležité ekologické smlouvy - ozónové plyny...)

Nežijeme ve své izolované bublině. Chudý třetí svět žije TEĎ s námi, ve stejné době, na stejné planetě. Když vidí svou chudobu a nemá v budoucnosti žádnou možnost se podílet na moci a ekonomických zdrojích, tak samozřejmě hledá viníka.

Nemá pravdu pan Neff, když říká, že nejde o sociální problém. Jde o sociální problém. Každý člověk potřebuje ke svému životu určitou sebeúctu. Pokud ji není na čem založit, tak každý člověk hledá, jak obnovit svou porušenou vnitřní integritu.

Jak žít chudě (a uboze) vedle spokojených a bohatých?

Toto není teoretická úvaha, kdo nežil bez možnosti na změnu a nezažil tyto pocity, nemá právo říkat, jak se má člověk vlastním přičiněním ze své bídy „tržně“ dostat. Snadno si to představí západní, sebevědomý člověk. "Tam", v psychické a vnitřní nouzi přemýšlí a uvažuje člověk častokrát (samozřejmě není to obecné pravidlo) jinak... Stačí jeden schopný demagog a zesílí všechny skutečné chyby ve světové politice, dá jim náboženský význam a neštěstí je na světě...

* * *

Jde především o pocit sounáležitosti, o pocit lidské vzájemnosti. O skutečnou pomoc. Pak budou fundamentalisté jen těžko argumentovat.

Jistě by bylo možné, aby zahraniční politika USA (Evropy, Číny, Japonska, Austrálie...) mnohem více pomáhala chudým a trpícím. Je třeba mnohem razantněji hledat skutečná řešení utrpení na světě. ZDE je razance plně na místě.

Pokud planeta Země obsahuje dohromady určité množství bohatství (nerostného) a velká část je v jedněch rukou (resp. je tyto mohou spotřebovávat skrze své finanční zdroje), nelze se divit těm, na které nic nezbylo, že hledají pro sebe ideové východisko - lhostejno nakolik zlé či iracionální.

Pamatujme, že násilí plodí násilí. (Vysoké reparace a chudoba v Německu po 1. sv. válce umožnily nástup Hitlera… a možná kdosi už počítal s tím, že někdo musí porazit Stalina...)

Pokud chceme skutečně patřit k vyspělé části světa, je lépe ponechat druhému ("nepříteli", Talibánu) určitý prostor, aby on v rámci svého vidění světa mohl nalézt své EXISTUJÍCÍ řešení. Tedy takovou změnu či proměnu, kdy si bude moci sám sebe i nadále vážit. Pak lze uvidět budoucnost bez trvalé zpětné msty.

Pokud my (Nato, USA, Evropa) budeme činit vše pouze pro to, abychom své nepřátele potupuli a zhanobili, abychom jim dali najevo svou ekonomickou a vojenskou převahu, bude to špatné.

Pokud jsme skutečně ve vývoji kultury dál a nedopouštíme se tak barbarských činů, musíme být schopni si představit budoucnost pro všechny – i pro Talibán. Existuje možnost proměny, tu lze najít.

Platí, že člověk, který se považuje za vyššího, je ihned ten nižší.

Současná situace, kdy se schyluje k boji „kdo z koho“, může jenom zasít nepřátelství - a možná mnohem hlubší, než např. mezi Palestinci a Izraelem.

Nevěřím tomu, že tuto bitvu lze vyhrát zbraněmi.

Pokud třetí svět uvidí skutečnou pomoc a skutky, nebude moci argumentovat a míra fanatismu se bude postupně zmenšovat.

Zatím tyto chudé země vidí spíše jen západní turisty, kteří mají bezedné kreditní karty a šeky. Jsou ověšeni videokamerami a nemají nic na práci. Těžko, jen velmi těžko pak místní chudí lidé chápou, že to je spravedlivé, že Bůh tomu takto chce… Pro jedny dřina a chudoba, pro druhé cestování, luxus a zábava…

V dějinách USA je mnoho afér, John Lennon bojoval s FBI atd… Vietnam…

Afghánistán… Chudá země, kde jedna světová velmoc (kdopak to asi tak byl?) vyzbrojila polovinu národa zbraněmi, aby se mohl stát bojištěm proti jiné velmoci – Sovětskému svazu… Takový je úděl těchto lidí? Cožpak skutečně lze pouze přihlížet tomu jak my – umytí, k Internetu připojení a humánní lidé – spravedlivě „trestáme viníky“?

Koho asi potrestáme?
Chudáky se samopaly ukryté v horách?
Namíříme na ně zaměřovače střel vzduch-země?
Budeme pak uspokojeni? Budeme štastnější?
Mám strach o budoucnost světa. Je třeba poctivě hledat bezpečnější místo pro všechny.
Ještě jednou Vám děkuji za Vaše postoje v TV debatě. Díky.

Michal Rusek, Samotišky

P.S. Právě teď, 1 hodina ráno 15. září, konečně rozhlas hlásí, že (!) americký ministr zahraničí zdůraznil, že diplomacie může být účinnější než hrubá síla. Ufff. :-) Dobré zprávy!

Díky dobré a moudré hlasy ve vládě USA za rozum a rozvážnost!

Kéž Váš hlas převáží…

Chrám lidstva



Braňme starý dobrý kapitalismus!

      Je k nevydržení poslouchat žvanění našich intelektuálů o tom, jak atentát na USA je třeba chápat jako výzvu k reformě západní civilizace. V okamžicích, kdy pod sutinami stále ještě dohasíná jeden život za druhým v nesmírném utrpení způsobeným šílenými nepřáteli kapitalismu, jsou oni schopni mudrovat o tom, že se máme vcítit do duší atentátníků i jejich motivů a pochopit, jak je svět západních demokracií v dnešní podobě špatný a neudržitelný.

     Říkají tím vlastně, že je třeba atentátníkům vyhovět. Že je třeba kapitulovat. Že je třeba dát jim zapravdu. Vždyť ti teroristé nic jiného nechtěli, než abychom zásadně přehodnotili naše životní priority, abychom se vzdali odporného světa peněz, byznysu, svobodného podnikání a spolu s nimi začali budovat, spravedlivý, materiálními choutkami opovrhující a duchem prosycený nový svět. Tvrdím, že tito lidé svým mnohaletým zpochybňováním základů svobodné západní civilizace, práva každého individua sledovat své vlastní štěstí, jsou za ony atentáty spoluzodpovědni. Spoluvytvářejí "špatné svědomí" Západu, které umožňuje absurdní situaci, kdy v jihoafrickém Durbanu školí nikým nezvolení diktátoři reprezentanty svobodného světa z toho, co je to spravedlnost. A tito reprezentanti s pátou kolonou mudrlantských intelektuálů v zádech slibují odškodnění za někdejší vybudování železnic, škol a pošt v koloniích. Školitelé se pak vrátí domů a dojedí zbytky dětí svých nepřátel. Ne, náš svět se umí reformovat permanentně a dělá to už po staletí. Radikální změnu nepotřebuje, před radikální revoluční změnou je ho třeba chránit.

     Nevidím rozdíl mezi tím, když hoří synagoga zapálená nacisty a když hoří pumpa Shell či restaurace McDonalds zapálená bojovníky za spravedlivý globální řád. A jestli každý blbý vtip o Cikánech a Židech svým způsobem může otvírat vrátka k plynovým komorám, pak ještě víc platí, že každý povýšený odsudek obyčejného poctivého života, jeho nálepkování "konzumem" nebo řeči o nepřijatelnosti "vlády peněz" jsou přes dlažební kostky ve výlohách cestou k tisícům mrtvých v New Yorku a Washingtonu. Zdá se Vám to přehnané? A poslat kohosi do vězení za hajlování a nacistické nášivky se vám přehnané být nezdá? Má snad ten osmnáctiletý trouba blíž k Hitlerovi než mají ideologičtí rozsévači nenávisti vůči kapitalismu k autorům teroristických útoků v USA? Vždyť každé masové násilí potřebuje své ideové podhoubí!

     Poslouchejte dobře pana Erazima Koháka:

     "Nemyslím, že jsou to na jedné straně americké hodnoty a na druhé straně nějaké jiné, řekněme afghánské nebo co. Tady je to myslím konflikt mezi dvěma přístupy a i Amerika je rozpolcená. A tak je to útok, myslím si, právě na tu imperiální stránku americké mentality, která tam vlastně je už od dobývání kontinentu před sto lety. Tak bych to nečetl jako útok na Ameriku, byl to útok na moc velkého kapitálu, byl to útok na moc vojenskou. …Mnoho lidí v USA říká, že je třeba změnit zahraniční politiku. Ta násilnická politika, kterou se vyznačovali oba Bushové, prostě není produktivní. …Jestliže se Američanům, tedy americké vládě podaří najít nějakého nepřítele a říct´, že je to jejich vina, pak nebudou muset zkoumat své vlastní svědomí, svou vlastní politiku v Palestině, podporu budování osad na palestinském území, podporu toho násilného přístupu vůči Palestincům, nebudou muset zkoumat vlastní svědomí…To zkoumání vlastního svědomí, to není otázka hledání viníka vně nebo uvnitř, ale položit si otázku, co vedlo k tomuto útoku, je něco na americké zahraniční politice, co vyprovokovalo či pomáhá provokovat útoky?…Už od vietnamské války si myslím, že Amerika zápasí s pokušením své vlastní síly. …Moc je velice nebezpečná věc. A Amerika je dneska nesmírně mocná. Proto měl být v USA zvolen zkušený prezident. Tady je potřeba si klást otázku, jaký chceme budovat další svět a trest, jaký je smysl trestu? Jestliže smyslem trestu je jen vyvážit jedno zlo druhým, pak nemá smysl. Smyslem trestu musí být náprava." (BBC, 12. 9., 17.29 h) Je to třeba vůbec komentovat?

     Poslouchejte dál. Třeba pana Odila Štampacha: "Udeřili na symboly moci a arogance…Střetlo se tu dvojí pohrdání člověkem a jeho životem…To, na co  zaútočili, jsou  symboly moci, tyhle síly mohou stát na straně třeba demokracie, svobody, chceme-li to říci hodně schematicky, ale jsou samozřejmě vnímány jako tvrdé síly. Ta letadla nedopadla na galerie, opery, domky obyčejných lidí, vybrali si tyto cíle a tím chtěli něco říct. Civilizace, která staví takováhle monstra, může nacpat tisíce, desetitisíce lidí do takovéhle budovy, taky není moc laskavá a humánní…Je to podnět k tomu, aby se tato civilizace zamyslela, co dělá špatně…Snažit se chápat motivy terorismu. (ČT, 12. 9., 21.20 h). Z každého slova se mi obrací žaludek, ale analýzu nechám na čtenáři.

     A ještě jednou pan Kohák: "Éra technické arogance skončila…Změní se víra v nedotknutelnost velké moci…Když se Amerika zpronevěří svých ideálům, tak žádný strom neroste do nebe, i konec této civilizace přijde. Nevím, jestli tohle není začátek…Doufám, že nezvítězí ta část Ameriky, kterou reprezentuje Bush, ale že převládne ta druhá stránka Ameriky, která si položí otázku, co dělá tato země špatně, svoji zahraniční politiku, ekonomickou politiku, mocenskou politiku. To bych si přál…Někdo jiný může říci, mně se ta dvojčata (mrakodrapů Světového obchodních střediska, pozn. L. J.) jeví jako symbol americké ekonomické arogance - mně jde o to poznat, proč to tak cítí". (ČT, 12. 9, 21.20 h)

     A nebo pana Jakuba Patočku: "Je to výzva pro intelektuální prostředí, pro intelektuály, aby se zamysleli nad tím, zda přece jenom není ta stávající praxe západní civilizace v některých ohledech neudržitelná a zda nemá být reformovaná." (TV 3, 11. 9. 21.50 h)

     Je to všechno na jeden motiv: Oni do nás hnusnými hamburgery zkaženým Disneylandem, kýčovitým Hollywoodem, zpupným Manhattanem a protivnou Coca Colou, my do nich semtexem. To mají za to. Ve všech těch hlasem cítím, že si to jako ti Američané a s nimi naše "nezdravá" západní civilizace vlastně zaslouží. Změňme ji, dokud je čas, volají. Šílení teroristé jsou vlastně jejich spojenci, i když vám mudrlanti stokrát řeknou, že jejich výzvy po změně našeho starého dobrého kapitalismu neznamenají souhlas s brutálním terorem. Husákovští komunisté se také distancovali od Rudých brigád či od Frakce Rudé armády, ale ve skutečnosti vycházeli ze společného jednotného postoje - nesmiřitelného k světu, kde se smí svobodně podnikat.

     Nenechme svůj svět ureformovat k smrti. Braňme ho jak proti šíleným teroristům, tak proti těm, co neváhají i v těchto tragických chvílích přiskočit k plamenům manhattanských trosek, aby si ohřáli polívčičku své protikapitalistické ideologie.

Ladislav Jakl, autor je publicistou a poradcem predsedy Poslanecké snemovny


Agresivni fanatici vidi vymenu nazoru jako boj, ve kterem ten jedine spravny nazor, ten jejich, musi zvitezit za kazdou cenu. Vetsinou toho dosahuji v mirnejsich pripadech pomluvami tech, kteri s jejich nazorem nesouhlasi, v krajnich pripadech jejich fyzickou likvidaci. Oponovat zduvodnenym nazorum je tezke, utocit pomluvami, nebo nasilim na nositele nazoru, misto na nazory, je lehke, v tom vynikaji i primitivove, proto tato "reseni" miluji.

Vratislav Kuska, NecenzurovaneMNM

Prihlaseni: NecenzurovaneMNM-subscribe@onelist.com


Představte si, že souhlasíte s panem Štampachem. Byli byste schopni pochopit pana Jakla?
Představte si, že souhlasíte s panem Jaklem. Byli byste schopni pochopit pana Štampacha?
Revue Časoděj se těší na Vaše skutečné - opačné názory. Na Vaši skutečnou obhajobu.
Váš názor - test, zda se dokážete vcítit, bude zveřejněn níže. Věříme, že to dokážete...
Zpět