Každé Já je tvůrčím účastníkem dějePřestože celou přítomnost neznáme, zvykli jsme si zaujímat stanoviska, vytvářet hodnotové soudy, pronášet plamenné kritiky i dávat věcné rady. Položme si důležitou otázku: PROČ?
Je dobré celostní uvažování nebo jde pouze o intelektuální manýrizmus?
Vše, co se děje v přítomnosti, veškeré děje a prožívání reality - fyzické nebo vnitřní duševní - lze chápat jako kontinuální vzájemně se ovlivňující tok informací. Ano, v určitém smyslu je informací vše, co existuje. Staří často používali místo slova "informace" slovo "idea". A zatímco slovo idea spíše poukazuje na svůj obsah, je vlastně jen nádobou, která nese to, co je v ní obsaženo, má slovo informace mnohem dynamičtější podobu. In-formo znamená totiž (také) "dávat tvar".
Je velmi důležité uvědomovat si, že mysl člověka vybírá z nekonečna přítomných podnětů vždy to, co je jí blízké a pomocí slov a své zkušenosti formuje podobu pohledu (symbol Egypta - oko), dává mu tvar a pomocí slov je pak tento tvar přenášen dál - až na místo určení: Duplikací informace nazývám zpřítomnění původní ideje v jiném místě, v jiném čase. Děje se tak v hlavě, v šedé kůře mozkové, v mysli, v duši člověka. Energie, která byla přítomná při tvarování, při morfogenezi původních aspektů, při formování původního chaotického informačního pole, byla vložena do stavby při ději nazývaném informování.
Na počátkuV okamžiku předávání informace (již při jejím vzniku) existuje jeden velmi důležitý děj, nespěchejme nyní se čtením textu a v klidu vnímejme.
Existuje děj vzniku, proces tvoření či stvoření, odehrává se vždy v přítomnosti, např. právě nyní při četbě tohoto textu. Mysl čtenáře duplikuje původní informaci a dává tak novějším myšlenkám tvar - podobně jako jej dávají ruce "stvořitele" hrnčíře při práci s hlínou. Z materiálu neuspořádaného a chaotického vznikají jemným působením předměty, které svou existencí umožní prožít život snáze (džbán na vodu, návod či rada) nebo krásněji (jde-li o nádhernou amforu nebo jednu báseň).
Autor uspořádává svá slova, jejich působení nastává později.
Je-li mysl čtenáře naladěna sympaticky, zesiluje informaci v textu obsaženou. Dokáže-li mysl člověka uspořádat ideje, dát jim dobrý tvar, vytvořit správně in-formaci a nalezne-li ještě navíc tato informace v místě svého působení dobrý prostor, dochází ke sdělování, dochází k přenosu této informace. Tento děj se odehrává v čase a prostoru. Není to lehké a není to snadné.
Existuje-li protivné naladění (KDE vzniká, PROČ?), existuje-li silná vůle po vlastní výlučné dokonalosti, po vlastním výkladu, vůle po odlišnosti, vůle po vydělení se z původní představy, vzniká rozpor, vzniká nepochopení a odštěpení. Tato vůle je obvykle nevědomá, podvědomá a je negativní, protože stojí v opozici s původní informací a chce ji zrušit, zničit násilím. Chybí zde jistota a sebevědomí, které jako jediné umožní trpělivě sdělovat všechny opačné zkušenosti - s důvěrou, že i mysl cizí dojde nakonec ke stejnému závěru.
Důležité: Otázka měřitelnosti
Postmoderna přinesla rozšíření pohledu na stávající svět. Přinesla možnost snadno a rychle změnit místo pozorovatele informačního děje, který se pokaždé odehrává vždy (i v této) přítomnosti. Lidé se odlišují hloubkou svého poznání, odlišují se svou životní zkušeností, počtem a moudrostí lidí, s nimiž se protnula jejich životní dráha. Lidé se též odlišují motivací, svým proč, tedy velmi podstatnými aspekty, aspekty vždypřítomnými okamžiku utváření nového děje, okamžiku vzniku informace, která se přenese či nepřenese.
Jak určit kvalitu informačních prostředníků - "médií"
1) Existují média jako diskusní prostor,
ve kterém určité ideje (názory, přístupy, výklady) mohou jasně zaznít, mohou být pochopeny a následně diskutovány.
Má-li tomu tak skutečně být, je důležité si uvědomit důležitou a náročnou roli cenzury. Mezi lidmi vždy existují určité extrémy (viz známá a obecně platná křivka "Tesla" - Gaussovo rozdělení) a zruší-li se cenzura, může se stát, že hlavní ROVINU, ve které skutečně dochází k přenosu informace, ovládnou jedinci nikoliv nejmoudřejší, ale nejsilnější. Myslím, že obvykle převládá nevraživost a vzájemné osočování, které - jak jistě všichni dobře víme - opravdu nikam nevede, a pakliže snad skutečně někam vede, asi víme kam.
Myslím, že nejtěžší pro každého autora je vždy si jasně uvědomit: hlavním smyslem mého textu je tato myšlenka. Tuto svoji myšlenku nejsrozumitelněji vysvětlím lidem, kteří možná mou zkušenost či prožitek nemají, nejlépe "takto". Poctivě budu přemýšlet nad tím, proč ten druhý nechápe a budu se mu snažit pochopení usnadnit. Vždyť umění přenosu informace vždy závisí nejen na kvalitě "vysílače", ale též na "přijímači".
Jistě, lze si představit autora, který prostě vezme kbelík slov a rázným pohybem potřísní doposud bílé plátno. Jistě, vždy cosi vznikne a vždy je možné se nad něčím zamýšlet a o cosi se přít. Je však možná diskuse a hledání hlubších souvislostí tehdy, když ani samotný autor informace neví, co jeho informace skutečně obsahuje, tedy co vlastně přesně stvořil?
Poznamenejme, že dnes - v době automatických diskusních chatů - čím dál tím více záleží na osobnostech (kvalita týmu "redakce"), které svým působením diskuse usměrňují. Je zajímavé si uvědomovat, že vždy se to děje "k obrazu svému". Jiné působení než k obrazu svému (přes všechnu snahu o objektivitu) není možné. Každý člověk vždy zesiluje svůj obraz světa, svůj charakter. Je-li pohled člověka a tím i jeho další působení dobré, může každý, kdo je schopen si toto jasně uvědomit, tento pohled opětovat a svými slovy, myšlenkami či gesty dál zesilovat. Snad právě tento jev lze nazvat starým alchymistickým termínem - synergie.
2) Média jako nástroj ideologie
Diskuse a poctivé vysvětlování zde není podstatnou stránkou či smyslem, ba dokonce není ani možné, protože je třeba skrývat kdesi hluboko lež. Nehodící se názory jsou diskreditovány. Média lze též někdy považovat spíše pouze za nosič reklamy, která přináší svým zadavatelům finanční zisk.
Některé obvyklé způsoby ideové manipulace:
a) IGNORACE - příklad Petr Cibulka
Přestože nesouhlasím v mnoha detailech s působením tohoto disidenta, jehož si velmi vážím, který podepsal Chartu 77 a po roce 1989 se nikdy nestal součástí vládní moci, můžeme si povšimnout, že jeho zásadový NE-komunismus ("my jsme byli na startovní čáře s koloběžkami, oni v mercedesech") byl vždy zcela ignorován, o jeho názorech bylo v mainstreamových médiích "silně mlčeno". K určitému prolomení tohoto tabu došlo teprve v posledních letech. Vždy - a je tomu tak doposud (!) - ale chyběla podrobná veřejná diskuse k jeho argumentům. Myslím, že je zřejmé proč - názory a postoje Petra Cibulky se nikomu nehodí.
b) ZMATENÍ PODOBNOSTÍ - příklad "míroví demonstranti jsou komunisté"
Pakliže je někdo zastáncem války (pozor, nejde mi nyní o to, přít se, zda jsme pro válku - ANO či NE), podvědomě se snaží najít veškeré argumenty, aby všechny ostatní názory a přístupy oslabil. Nejsnáze mohu manipulovat tím, že využiji stávající negativní energie "nálepky" pro určitou skupinu a své ideové nepřátele k této skupině prostě přiřadím. Dnes je využívána pro tento účel účelové primitivní diskvalifikace zejména nálepka "komunisté". Právě jejich obraz je společností obecně odsuzován a nevadí, že si většina lidí ani přesně neuvědomuje proč. A zrůdná a hanebná praxe komunismu je přitom dnes oblíbenou taktikou mnoha halasných pseudopravicových liberálů - mám na mysli zejména překrucování, zamlčování, nedůslednost, lež, zneužívání naivní důvěřivosti lidí atp.
Stručně: Místo faktické diskuse - s jemným vnímáním souvislostí - je názor manipulujících médií hotový již předem. K podpoře tohoto manipulativního výkladu je obvykle využívána podobnost s historickými událostmi (a přitom "nevstoupíš dvakrát do stejné řeky"), účelem je použít negativní hodnocení, které už ve společnosti panuje. Považuji toto konání za velmi negativní. Ospravedlněním nemůže být ani strach z určité věci (např. z návratu komunismu). Naopak - bude-li se velmi primitivně používat tato praktika k vyhození strašidla (komunismu) dveřmi, právě tím se vrací - jako lež a manipulace - ihned oknem.
3) ODVEDENÍ OD TÉMATU
Je zřejmé, že v každém okamžiku existuje priorita, na kterou je velmi důležité se soustředit. Kdyby se např. v letech před 2. světovou válkou přední světoví novináři soustředili na důležité téma - zda je ohrožen světový mír, možná nemuselo dojít k válce (a možná by mohl SSSR dozbrojit a vytvořit nezničitelnou totalitní velmoc). Možná je dnes prioritou otázka, zda existují na světě tajné laboratoře, které vyvíjejí genové zbraně - viry, které napadnou geny pouze určité nepřátelské rasy. Je otázkou, zda SARS již není prvním pokusným a nedokonalým králíkem.
Ale neodbočujme, obsahem bodu 3 je následující obava či sdělení: média častokrát neupozorňují na podstatné věci, které jsou důležité pro přežití celku, ale častokrát jsou pouze ekonomickým nástrojem svých vlastníků, resp. slouží spíše k uspokojování subjektivních emocí členů redakčního týmu, který se navzájem podporuje - podobně jako tým fotbalový.
Je velká chyba, kterou neseme my všichni, že nefunguje praktický mechanizmus, kterým bychom se rychle a efektivně dohodli na výběru témat, jež jsou pro existenci nás všech - pro existenci celé polis -životně důležitá. Nejde mi ani tak o shodu, že toto je téma číslo 1, toto téma číslo 2, jako spíše o fakt, že témata důležitá (dle mého nejlepšího mínění) v médiích mnohdy zcela absentují. - Proč?
Společný rys manipulujících médií
Neexistuje snaha věci řádně VYSVĚTLIT, existuje pouze snaha své vidění světa PROSADIT. Zcela absentuje volný neobsazený společný prostor "mezi proudy". Chybí poznání, že jedině v něm, v této svobodě, se rodí a formují dobré informace.
Rozdílnost je dobrá, protivenství špatné
Vnímat celek, vidět celek... Základem je schopnost vědomého soucitu, schopnost přenést svou mysl na jiné místo, k jinému účastníkovi děje a snažit se vnímat, jaké aspekty tam působí. V tomto okamžiku se nedejme zmást svými asociacemi. Je dobré v klidu vnímat vše, co působí. Je vzácné umění o tom informovat. A nezáleží pouze na upřímné snaze autora, jaký nový tvar mysl utvoří.
Otrokářský systém - snadno a rychle? - 21. srpen 2003, Michal Rusek
Zdánlivě ironický text není snadné vyvrátit relevantními argumenty zejména proto, že staví na číslech, která jsou neúprosná. Naše země se stala levnou výrobní základnou, přestože je uprostřed Evropy. Průměrný člověk pracující v ČR vyrobí 3/5 zboží ve srovnání s průměrným obyvatelem Evropské unie. Ano, máme tedy menší pracovní výkonnost. Jak je však možné, že ohodnocení naší průměrné práce nečiní také 3/5, ale výrazně méně - pouhou 1/5? Tyto údaje potvrzuje i nezávislý "Big Mac index": Průměrný obyvatel Prahy musí pracovat na hamburger Big Mac 42 minut, obyvatel Zurychu pouhou třetinu této doby - 14 minut. Jak dlouho na něj asi musí pracovat průměrný obyvatel Jeseníku? Jistě více než 80 minut... (více)
Ekonomika i kultura – čekání na bod obratu - M. Rusek pro BL, 22. srpna 2003
Přítomnost je složitým komplexem „tržních“ sil, některé spolu bojují otevřeně, jiné zase skrytě. Pokud existují hluboké rozpory v interpretaci současného stále více provázaného světa, je pouze pochopitelné, že se neshodneme ani na cíli cesty, tedy žádný společný cíl vývoje lidské civilizace vlastně není, existují pouze ryze soukromé zájmy. Představa harmoničtějšího světa, ve kterém si šťastně hrají děti, ve kterém noční zahrada není místem násilných činů, se tak přesouvá z možné, byť třeba velmi vzdálené reality do roviny utopie a tedy naprosto nemožného snu. Myslím, že to je veliká výzva.
Proč právě EKONOMICKÝ růst? - M. Rusek pro BL, 11. srpna 2003
Každý Vám bude nabízet to, z čeho mu plyne zisk. Samozřejmě vždy se bude zdůrazňovat, jak je vše výhodné atd. Na tomto principu je postavena tržní ekonomika. Každý hájí SVÉ zájmy. Ostatně jinak tomu ani zatím být nemůže, lidé nejsou andělé, bohužel. Je však hloupé, když obyčejní lidé nehájí své, ale cizí zájmy - zájmy velkého kapitálu. Investoři nutně potřebují určitou náladu proto, aby dosahovali svých cílů, proto se modlou dnešní doby stáva ekonomická úspěšnost a především ekonomický růst. Navíc kdo by nechtěl mít pro sebe větší luxus a užívat si většího množství zboží? A právě takto vzniká mylné spojení: životní štěstí a harmonie = neustálé zvyšování spotřeby (výroby). Samozřejmě opak je pravdou - smyslem života může být především hledání krásy a harmonie v ve vzájemných vztazích. (Uff, trochu patetické, ale je to tak, že? :-)
Znovu - proč právě ekonomický růst? - diskuse s makroekonomem Janem Hoškem, BL 14. srpna 2003
Reforma financí - poznámky I. - 29. července 2003
Pokud se neshodneme na výchozím předpokladu, že společnost jako celek se nemůže povznést na vyšší úroveň (kulturní, etickou, bezpečnostní, zdravotní, vztahovou, ekologickou atp.), pokud v ní v témže okamžiku existuje řada lidí s vážnými existenčními problémy, obávám se, že mohu s tímto textem ihned skončit. Pokud naše majorita nebude mít pozornou vůli dát účinnou a nemoralizující pomoc těm, kteří ji skutečně potřebují, pokud bude termín "společenská vzájemnost" patřit do slovníku jen nepatrné části populace, velmi se obávám, že vznikne svět, který nebude šťastným místem pro naše děti a jejich děti a… A to je moje poslední naděje - totiž, že motivem pro společné hledání a nacházení může být právě snaha vytvořit bezpečný svět pro naše potomky.
Smyslem existence České televize je služba veřejnosti – 17. 7. 2003
Dokáže ČT vhodnou medializací najít řešení řady problémů?
Kdo jiný než ČT má schopnost nasměřovat pozornost veřejnosti a dalších médií k důležitým tématům?
Obstojí ČT pod vedením nového ředitele Jiřího Janečka a rozhýbe nebezpečnou strnulost naší politiky?"ŽIVOTNÉ" - překvapivé řešení? 2. 7. 2003 (k návrhu ODS na reformu financí)
Zvyšme efektivitu státních výdajů - stát hledá drobné u chudých a miliardovým únikům se nevěnuje - 19. 6. 2003, BL
ROZHOVOR: Jana Hybášková - velvyslankyně ČR v Kuvajtu pro Revue Časoděj - 30. duben 2003
Každé já je tvůrčím účastníkem děje - 28. 4. 2003
- Základní text k problematice médií a jejich skutečnému (prvotnímu) smyslu
Vše, co se děje v přítomnosti, veškeré děje a prožívání reality - fyzické nebo vnitřní duševní - lze chápat jako kontinuální vzájemně se ovlivňující tok informací. Ano, v určitém smyslu je informací vše, co existuje. Staří často používali místo slova "informace" slovo "idea". A zatímco slovo idea spíše poukazuje na svůj obsah, je vlastně jen nádobou, která nese to, co je v ní obsaženo, má slovo informace mnohem dynamičtější podobu. In-formo znamená totiž (také) "dávat tvar". Je velmi důležité uvědomovat si, že mysl člověka vybírá z nekonečna přítomných podnětů vždy to, co je jí blízké a pomocí slov a své zkušenosti formuje podobu pohledu (symbol Egypta - oko), dává mu tvar a pomocí slov je pak tento tvar přenášen dál - až na místo určení: Duplikací informace nazývám zpřítomnění původní ideje v jiném místě, v jiném čase. Děje se tak v hlavě, v šedé kůře mozkové, v mysli, v duši člověka. Energie, která byla přítomná při tvarování, při morfogenezi původních aspektů, při formování původního chaotického informačního pole, byla vložena do stavby při ději nazývaném informování... (více)
Osočování - základem moderního světa je úroveň komunikace, tj. množství času potřebného k přenesení jedné obyčejné myšlenky tak, aby ji pochopila celá společnost - ale nejen to, aby se jí řídila a považovala ji za vlastní.
ANTI-komunimus, NE-komunismus a Václav Klaus - text pro BL, velmi zajímavá diskuse - ZDE
Kterému výkladu světa máme věřit? - utrpení působí vždy naivní důvěra k ideovým vůdcům (!)
Michael Lerner: Triumf strachu - nejčtenější text za březen 2003
Triumph of Fear, The U.S. War Against Iraq, Tikkun Magazine, březen-duben/2003, Berkeley, CA, www.tikkun.org
Lerner, názorově orientován na neo-liberální judaismus neboli židovský „New age“, svými postoji již dlouho vzbuzuje nevoli u většiny zastánců proamerické a proizraelské politiky. V úvodu článku rekapituluje všechny nám známé „důvody války“ (ropa, Bushova snaha o znovuzvolení ve volbách, úsilí o globální hegemonii USA atd.), která však kromě jiného vznikla proto, že Bushova administrativa využívá následky syndromu 11. září, neboť strach oslepuje i paměť, vzpomínky Američanů na válku ve Vietnamu. Způsobuje odcizení, izolaci v pocitu ohrožení „jinými“ a podporuje cynický realizmus, díky němuž vítězí... (více)Varianta B - následovat USA v ekonomickém pragmatizmu či nikoliv? - M. Rusek pro Britské listy, 3. 4. 2003
IRÁK IQ-TEST - 47 důležitých otázek a odpovědí. Před 45 lety byl zavražděn M. L. King
Jak ovlivňuje kvalita informací naše myšlení - na co bychom neměli zapomínat...
Tam, kde není míru - 13. 2. 2003 - Mária Schwingerová odpovídá Jaroslavu Hutkovi
Otázka svobody - zcela postmoderní mix pro inspiraci navečer - doporučujeme!
Až potkáte matku z Iráku - rozcestník na články okolo války v Iráku
Fakta o válce v Iráku - dokument
Precedens - krátká sci-fi povídka, 21. 3. 2003, Merlinii
The TWINS: – Sláva blahodárnému militarismu X Pacifismus se šíří jako mor – 21. 2. 2002, ilustrace Escher
Text k nečekaně militantnímu přístupu organizace Člověk v tísni. (Mimochodem, když jsme se o prázdninách zeptali na dispečinku Člověka v tísni, zda je možné při povodních pomáhat i mimo Prahu, byli jsem za tuto otázku nemile napadeni... Přes výslovnou žádost jsme byli vysláni do Chuchle. Možná by nebylo od věci přezkoumat, jak účelně jsou dary občanů využívány, kolik % vybrané pomoci se dostane skutečně těm potřebným a kolik peněz "spolkne" administrativa. Mimochodem, bylo by velmi účelné, aby stát zajistil paralelní databázi dárců, aby byla možná lepší kontrola - do té doby, než všechny nadace atd. budou mít kompletní účetnictví přístupné přes TRANSPARENTNÍ účty komukoliv na internetu. Pak si každý své peníze bude moci pohlídat.)
Memy, reklama, Tao a ctnost v roce 2002 - nejčtenější článek za únor a červenec 2003
Haiku - krátké básně pro jiné myšlenky...
