Můj boj II
Nejen takovéto věty se může konečně český čtenář dočíst
díky vydavatelskému počinu Michaela Zítka.
Odvážnému?
Jistě, v naší zemi ano, protože stav země, kde žijeme není sice zoufalý či tragický,
ale k dokonalosti má také velmi daleko.
Kdy se vlastně zakazují knihy?
Odpověď je prostá – tehdy, existuje-li obava z idejí v nich obsažených.
A obava existuje tehdy, pokud se zdá, že ideje mohou mít sílu k moci,
že mohou povstat ze svého hrobu a že mohou proměnit naše životy k obrazu svému.
Hitler má paradoxně pravdu.
Existují slabí, kteří jisté věci vnímají jako hrůznost. Podobně snad uvažují čeští soudci.
Bojí se černé barvy a bílého papíru, jakoby Hitlerův duch mohl být ještě živý.
A skutečně – právě "díky" takovýmto reakcím má k tomu blíž a blíž…
Soud rozhodl o tom, že kniha je nebezpečná, že obsahuje myšlenky, které "zlobí".
Je to podobné, jako když rodičům dojdou argumenty,
ptá-li se jich jejich dítě, a místo toho mu zakážou mluvit.
Je dobře, že kniha vyšla.
Například na straně 206 se můžeme seznámit blíže s Hitlerovou genetickou teorií.
A snad nebude Časoděj sám, kdo rozezná, jak zjednodušeně Hitler uvažoval.
Kdyby byl k panování určen skutečně pouze "silnější",
tak nám dodnes vládnou prehistoričtí dravci
– a kdo ví, snad tomu tak ještě v mnoha případech
– pod maskou zdání – je i ve skutečnosti…
Proč vlastně člověk, který se jeví jako slabý, nebojuje?
Příčin může být celá řada – strach či neschopnost bojovat jsou pouze některé z nich.
Nebo snad byl Mahátma Gándhí slaboch?
Hitlerovou filosofií se dodnes řídí vojenské velmoci.
Žijeme v době přechodu od agresivní, hrubé a primitivní síly k jemnějším světům.
Někteří k nim již dorostli, jiní nikoliv.
Ve světě skutečně jde o moc.
Jde o MOC v obou významech.
Skutečná moc nespočívá ve zničení nepřítele.
Kdo má uši, slyš.
* * *
Jsme "odsouzeni" k tomu, abychom žili ve své společnosti.
Závisí na nás, s kým budeme žít.
A poznámka na okraj:
Znáte nějaké jiné měřítko hodnoty Člověka, než jeho "vlastní velikost"?
"Velikost člověka" se rozpozná podle vztahu k odlišnému.
A to právě Hitler nevěděl:
Slabý se bojí a útočí.
Nejprve ve své mysli,
bez ohledu na to,
zda dojde k fyzickému napadení.
A možná nejen on.
Merlinii
P.S.
Můj známý knihkupec nevzal Mein Kampf do své prodejny.
Neměl chuť neustále cosi vysvětlovat pobouřeným lidem, zejména starším,
kteří mají své vzpomínky.
To je, myslím, jediný pádný argument – lidé, kteří sami prošli utrpením,
mají právo, aby ideologie, která jim ublížila, nebyla znovu připomínána.
Jsou tak oživovány vzpomínky a ty moc bolí.Proti této potřebě – která je oprávněná a plně pochopitelná – stojí však právo na informace.
Ten, kdo zpochybňuje již předem motivy druhého člověka, se zlou domněnkou,
že je to například neofašista, prozrazuje nejvíce o svém charakteru, o svém vidění světa.Je dobře, že soud v prvním stání odsoudil vydavatele
– nevyřešený precedens tak má šanci silou svého magického působení
posunout společnost zase o kus dál.Jenom mám obavu, zda soudci uvažují skutečně až takto chrabře.
Možná si jenom myslí, že Michael Zítko si na "Jeho boji" napakoval kapsu.
O tom také svědčí návrh na pokutu 2 000 000 Kč.
