Vyspělost společnosti > úroveň vězeňství ?
Číslo 109 Nového prostoru (dříve Patron) je z velké části o poměrech v našem vězeňství.
Neopomíjejme toto důležité téma. Prohlédněte si zprávu Českého helsinského výboru:
Zpráva Českého helsinského výboru o stavu vězeňství v České republice
Jak žijí lidé ve výkonu trestu? A koho vlastně zajímají?
My všichni, kteří každý den řešíme své soukromé otázky a problémy, si můžeme uvědomit, že "atmosféra" v naší společnosti je též určena pocity lidí "tam", pocity lidí, kteří žijí za dráty a mřížemi.
Je možné, že přece jen existuje přenos myšlenek i pocitů na dálku... Mohlo by nás – nás venku – zajímat, v jakém prostředí žijeme...
Chci-li se mít lépe, mít lepší pocit, měl bych se víc zajímat o své okolí, protože i ono má vliv na mé prožívání přítomnosti. Řeknu to zcela otevřeně: Nelze být v pohodě, když o pár metrů dál žijí lidé v ghetu - v nepřátelství, úzkosti, strachu a deziluzi. I oni jsou součástí naší společné přítomnosti, našeho časoděje...
Trend, jakým se vyvíjí počet vězňů v naší zemi, není radostný:
Země
na 100 000 obyvatel
na 100 000 obyvatelAnglie a Wales (1997)
119
Kanada (1993)
Kanada (1997)
Německo (1993)
Německo (1997)
Francie (1993)
Francie (1997)
USA (1994)
Česká republika (1990)
Česká republika (1993)
Česká republika (1997)
Česká republika (1999)
Rusko (1993)
Rusko (1997)
Japonsko (1993)
Japonsko (1997)
Čína (1993)
(Údaje jsou převzaty z Nového patrona, údaje za ČR jsou doplněné a rok 1993 je opravený podle Statistické ročenky ČR 2000.)
Poznámka: V roce 2001 bylo ve věznicích v USA 1 900 000 vězňů. V nápravném systému celkem 6 600 000 odsouzených.
Proč je vlastně tolik vězňů v Rusku nebo v USA?
V článku Memy, reklama a Tao v roce 2002 hledáme (mimo jiné) souvislost s vychvalováním bohatství a množstvím trestných činů. Zdá se, že velké sociální rozdíly působí vysokou kriminalitu.
Proč však není vysoká kriminalita v bohatém Japonsku?
Je to způsobeno starobylou japonskou kulturou nebo spíše schopností tamní policie a zákonodárců?
Jak lze interpretovat čísla z tabulky výše uvedené?Zdá se, že v Číně, kde není demokracie západního typu, je téměř každý zločin potrestán vězením. V totalitním zřízení se lidé víc bojí, a proto je v nich i méně zločinnosti. Nebo mají Číňané menší sklon ke kriminalitě? Jistě nelze pominout tisícieté zlkušenosti s vedením velké říše... Též je otázkou, nakolik lze věřit tamní statistice.
Překvapením asi nebude vysoká kriminalita v Anglii. Stačí se zeptat na pocity lidí, kteří tam trávili delší čas... Zdá se, že v Anglii přísnější represe přece jen snižuje vysoký počet trestných činů - podobně jako v Německu. I tam totož roste počet vězňů na 100 000 obyvatel - mnohem pomaleji však, než v ČR.
Počet trestných činů naopak neklesá ve Francii - přestože i zde roste počet vězňů - avšak jejich nárůst opět zdaleka není tak výrazný jako třeba u nás - v ČR.
Je otázkou PROČ např. v USA je celý ŠESTINÁSOBEK věznů ve srovnání třeba s Francií, kde je podobný počet trestných činů.
Odstrašující situace je v Rusku, které se dostalo na 1. místo v počtu vězňů (alespoň v rámci zde uvedených údajů) a vystřídalo tak USA. Zajímavé je, že v Rusku je asi 6 krát méně trestných činů na obyvatele než v USA... Zajímavé, že?
Alarmující je fakt, že zatímco počtem trestných činů pomalu doháníme "vyspělou" Evropu, tak počtem vězňů jsme již vysoko nad obvyklými čísly.
V ČR je 5 krát více vězňů než v Japonsku a 2 krát více, než je obvyklé v západní Evropě.
Proč je tomu tak?
Jedním prostým vysvětlením je, že trestní systém v ČR je nastaven jinak než na Západě. Zejména chybí alternativní tresty. Též se zdá, že zejména u recidivistů je trest odnětí svobody na 2 roky např. za krádež v hodnotě 500 Kč pro náš stát příliš velkým luxusem...
Jakmile se dostanete do vězení, neexistuje návrat do normální společnosti
Vězení praská ve švech
Tvrzení o tom, že věznice jsou přeplněné je trochu zkreslené. Věznice jsou přeplněné z hlediska evropských standardů, kde na cele mají být jen 2 vězni. V takovém případě by v Rýnovické věznici nemohlo být více než 200 vězňů ze současných 540. V našich podmínkách, kdy je na cele 6 vězňů jsou věznice dostačující, někdy mají vězňů i výrazný nedostatek.
ProtestyNa otázku zda se rýnovičtí vězni připojili k celorepublikovým protestům vězňů v roce 2000 se ředitel věznice Bohuslav Baudyš jen krátce usměje:
„To víte, že jo, ale spíš proto, aby se neteklo, že jsou to srabi. Ve skutečnosti se stávkovalo všude jen kvůli tomu, že nový zákon zakazoval vězňům kupovat si za své peníze cigarety nebo kafe, ostatní věci jako byla údajná špatná hygiena atd. to byla jen omáčka kolem.“
To už se do rozhovoru vkládá i vychovatel pan Maňák, který, stejně jako všichni ostatní ve věznici, brání zarputile své ovečky:
„Nikotin je droga a když Jim Ji seberete, budou mít "absťák" a budou nervózní a agresivní, to zná každý kuřák. I pro nás je lepší, když ty cigarety mít budou a budou tak klidnější, můžeme s nima lip pracovat.“
Na tomto místě je nezasvěcené nutno upozornit, že vláda schválila tuto novelu zákona proto, aby státu neubývaly peníze, které jim vězni dluží za výkon trestu. Je to 45,– Kč za den, za rok to je zhruba 14 500,– Kč. Vězni, kteří pracují, si na náklady za pobyt ve vězení mohou vydělat, ale ti, kteří pracovat nemohou nebo nechtějí, odcházejí z vězení s velkým dluhem.
O zaměstnávání vězňů se v Rýnovicich stará samostatné oddělení. V současné době prý práce pro vězně mají dostatek. Lépe řečeno spíše nadbytek. Došlo tedy k absurdní situaci, že vězně, kteří nemohou pracovat ze zdravotních důvodů nebo pracovat odmítají, musí vedení věznice vyměnit za jiné z ostatních vězení, kteří pracovat mohou, aby dostálo závazkům v dojednaných smlouvách*. Věznice funguje na principu podnikatelského subjektu, žije z toho, co vydělá. Nyní je práce hlavně se sklem, vězni vyrábějí korálky, počítadla, ale i zásuvky a elektrosoučástky. Pracuje se za minimální mzdu*. Většina vězňů přesto prý pracovat chce, protože tak alespoň mají peníze na zaplacení nákladů výkonu trestu [a cigarety, ke kterým se nakonec cesta, byť značně klikatá, našla) a neodcházejí z vězení s dluhy. (*Tučný tisk - Časoděj)
Cesta zpátkyVězňům před koncem výkonu trestu se věnuje výstupní oddělení, zaměstnanci familiárně zvaný výstupka. Současný systém trestů pracuje s předpokladem, že odsouzený za svůj čin dostane trest v určité délce, kterou si "odsedí" a bude zase volný a svobodný. Pro většinu vězňů vsál opravdový trest nastává až za branami věznice. Rodina se jich zřekne, nemají kde bydlet a nemají práci. K tomu se jim často ještě připočítá dluh z věznice, který musejí splatit do 15(!) dnů po skončení výkonu trestu (po dohodě lze čas splacení dluhu prodloužit).
Nastává proto například bizarní situace, kdy vězeň, který byl zavřený 20 let a nemohl pracovat, vychází z vězení s dluhem 328 500,– Kč, který má do 15 dnů zaplatit. Legální cestou je to nemožné. Speciální pedagog Martin Štrincl dodává další případ, kdy vězeň propuštěný na svobodu neměl šanci začlenit se do běžného života:
„Byl tu pán, který po propuštění chodil jednou týdně 15 km pěšky na úřad práce, protože neměl na autobus, práci mu nenašli, bydlel v lese a zimě byl zase zpátky u nás ve vězení. Musel, jinak by zmrznul.“
Celý tým výstupky – pedagog, sociální pracovnice a vychovatel – hovoří o beznaději a strachu jaký cítí vězni před návratem do normálního světa.
„Máme tady pána, který si odseděl 31 let a teď má jít zpátky. Strašně se bojí toho, co ho tam venku čeká, těší se, ale zároveň on, i my všichni tady víme že normální život asi nezvládne. Problém propuštěným vězňům dělá i přecházení přes silnici, 30 let viděli auto jen v televizi a neodhadnou jeho vzdálenost.“
Tento problém se řeší na výstupním oddělení vycházkou s vychovatelem, který vězni ukáže, jak se nakupuje v samoobsluze, jak funguje MHD atd. Do výstupky se vězni dostanou půl roku až 3 měsíce před propuštěním.
Už dřív se je věznice snaží připravit na návrat do života vzděláním, mohou si dodělat základní školu nebo učiliště (obráběč kovů a zámečník) a dostanou výuční list, na kterém nikdo nepozná, že je z vězení.
Na výstupním oddělení nejsou cely, ale pokoje a spíše to tu připomíná ubytovnu. Vězni si sami perou, žehlí a každé úterý se učí vařit. Přes všechnu snahu personálu se jich 60–70% vrací zpátky. Sociální pracovnice k tomu říká:
„Vězení nikdy nikoho nenapravilo, jen se tam naučí lumpárny, co předtím neuměli.
Například člověk, co za komunistů ukradl pár pytlů cementu a přišili mu kolektivní rozkrádání, po revoluci neplatil alimenty a protože už by l jednou trestaný, šoupli ho zase do basy. Alimenty se nezaplatily, naopak ještě narostly, navíc má dluh vůči státu za náhradu výdajů na výkon trestu.
Přitom by na to stačil alternativní trest, ale soudci jej málo používají.“
(převzato z Nového prostoru č. 109)
odsouzených
zaměstnávání
odsouzených
Kč / hodinu1995
Pozn. Ve statistice nejsou uvedeny osoby ve výkonu vazby.
Vývoj minimální mzdy od jejího zavedení
Zvýšení minimální mzdy na 5 700 Kč za měsíc, resp. 33,90 Kč/hodinu je již devátou úpravou této mzdové veličiny od jejího zavedení v únoru 1991. Dosavadní úpravy jsou zachyceny v tabulce.
Tab.: Vývoj výše základních sazeb min. mzdy
Zdroj: Ministerstvo práce a soc. věcí
Když se život člověka změní v číslo ve statistice
Závěrem následuje tabulka s počtem vězňů v ČR (stav vždy k 31. 12.):
Kolik ‰ ze
všech obyvatel
je ve vězení– v tom
OBVINĚNÍ
(výkon vazby)
ODSOUZENÍ
(výkon trestu)
na 100 000
obyvatel
Povšimněme si, že ve věznicích se zmenšuje počet lidí ve výkonu vazby. Absolutně nejvíc jich bylo v roce 1994.
Během 10 let se počet odsouzených ve výkonu trestu zvýšil na čtyřnásobek.
Jak změnit situaci ve věznicích?
Je dobré vnímat fakt, že lidé žijící v "ostrovech mezi námi" nemohou sami nic změnit. Zcela závisí na nás, na lidech, kteří můžeme, kteří máme reálnou možnost něco doopravdy změnit. Jak?
1) Novináři
Všichni ostatní lidé ve společnosti reagují na informace z médií. Proto mají novináři zřejmě největší odpovědnost (!). Pokud budou novináři pravidelně informovat o situaci ve věznicích, bude to velmi dobrý předpoklad k tomu, aby se něco změnilo. Bez důležitého vlivu médií se jen těžko něco změní.
2) Občanská veřejnost
Učitelé a žáci psychologie, sociologie, teologie a mnoha jiných oborů mohou svými nápady mít zásadní vliv na nutnou změnu. Zvláště, když jejich hlasům poskytnou média odpovídající prostor.
3) Ekonomové
Vypracováním odborných studií lze ověřit, že peníze vynaložené (investované) do nápravného systému se celé společnosti vrátí s velkou efektivitou. Různé krádeže a násilné činy mají vždy mnohonásobně vyšší ekonomické ztráty, než jakou činí "zisk" pro delikventa. Autorádio v ceně 500 Kč znamená často zničené auto za 5000 Kč a navíc mnoho ztraceného času - majitele auta, policie, pojišťovny. Pokud tedy nepočítáme čas autoopravny - výše uvedených 5000 Kč...
4) Politikové
Politikové mohou přímým způsobem - změnou zákonů - ovlivňovat vězeňství.
Dále např. prezident republiky - každým svým rozhovorem pro média - přímo směruje pozornost celé společnosti určitým směrem. Podobně činí všichni významní politikové.
5) Občanská společnost
Všichni rodiče svým dětem zcela jistě a upřímně přejí šťastnou a bezpečnou budoucnost. Jakmile veřejnost nalezne souvislost mezi množství času, který s delikventy prožijí normální zdraví lidé, určitě bude možné nalézt mnoho dodnes opomíjených řešení.
Cesta? Kontakt s vyššími světy...
Psychika delikventů, poničená od dětsví, má jedinou šanci napravit se dlouhodobým kontaktem s "vyššími" světy. Pouhé zavření psychicky narušených lidí "do basy" nic neřeší. Naopak.
Otázkou zůstává, zda se ve společnosti najde dostatek lidí, kteří se "obětují".
Pokud bychom našli pro tyto obětavce za jejich přenáročné služby finanční ocenění, učinili bychom první zásadní krok správným směrem.
Studenti sociologie, psychologie a teologie by tuto možnost jistě v rámci své praxe přivítali.
Náklady na mzdu sociálních pracovníků nejsou astronomicky vysoké.
Pokud bychom např. počítali s časem pouhých 50 hodin (které snad již mohou cosi dobrého v psychice změnit) vždy třeba s 2 delikventy a ohodnotili tuto práci např. mzdou 100 Kč /hod. dojdeme při dnešním počtu vězňů k částce okolo 500 mil. Kč.
Myslím, že toto číslo je napatrné vzhledem k mnoha lidským životům a dalšímu společenskému zisku, který - velmi pravděpodobně - by měl dlouhodobější kontakt psychicky nemocných lidí s lidmi zdravými, s lidmi dobrými.
Je to finanční otázka a je to naše volba. Závisí jen na nás, jak budeme volit.
Další informace:
Zpráva Českého helsinského výboru o stavu vězeňství v ČR
(zde je k dispozici tato zpráva ve formátu WORD)
_________________________________________________________________
Dodatek
Důležité je pochopit zásadní rozdíl mezi kriminalitou nižších sociálních vrstev a kriminalitou "bílých límečků".
Tento článek byl napsán proto, aby společnost hledala pomocnou ruku pro lidi, kteří se nenaučili dobrým způsobem vnímat své místo ve společnosti a jejich překračování zákonů je opravdu způsobeno nouzí a základními existenčními problémy.
Zcela jiného charakteru je kriminalita, kdy mezi sebou bojují dobře organizované skupiny zločinců často za pomoci velmi dobře placených právníků... Problému mafie a korupce se věnujeme na jiném místě Revue Časoděj.
