15. února 2003 bylo prostě volno a mír.
Na Prahu padal jemný sníh.
V 13.30 začínalo mírové shromáždění, které pořádala Iniciativa proti válce
a na které vystoupili představitelé Peace Marchers International, Američané, žijící v Praze,
filosof Erazim Kohák s manželkou,
představitel Iráckého klubu v Praze
a všichni, kteří chtěli vyjádřit nesouhlas s válečnými přípravami USA
i s totalitním režimem v Iráku: všichni, kteří podporují mírové řešení krize.
Normální člověk. Hodně normálních lidí se sešlo na Palachově náměstí.
Někteří se zdají na první pohled svérázní, bizarní, punková mládež,
revoluční mládež různého zbarvení, arabští studenti, lidé z křesťanských hnutí,
ale i starší dámy a pánové.
Podepisovala se petice Nikoliv naším jménem.
No comment, Mr. President.
Ne válce a diktatuře, ano demokracii v Iráku.
Tatínek s dítětem na zádech má asi jiný názor než mužové chtiví boje.
Zvukové
úryvky: WAV1
a WAV2
Filosof Erazim Kohák přišel se zlomenou rukou, nicméně s jasným postojem.
Také muž, o něhož bychom měli stát: proč není kandidátem na prezidenta?
Dlouho žil v Americe a má rád lidi žijící v USA.
Přesto, a nebo právě proto, se k jejich politické linii vyjadřuje kriticky:
na jedné straně podporují diktátorské režimy, na druhé mluví o demokracii.
Zbrojí a chtějí jiné odzbrojovat. Jak se takové jednání vlastně definuje?
Planeta bez hvězdných válek.
O míru lze mluvit německy. "Každej ví časy se mění..."
Některé analogie znějí zvláštně, ale působení paradoxem je velmi silné
a dokáže v člověku prolomit bariéru všedního vnímání.
Projev Američanky Gwendolyn česky čte Mirek Vodrážka.
Lilie jako symbol čistoty a krásy:
"Co je krásné? Tato demonstrace je krásná."
Nikoli diktátorské režimy, totalitní patriarchální systémy starců,
posílajících do boje mladé muže, syny, bratry, otce.
Představitel Iráčanů v Praze čte svůj projev česky a děkuje účastníkům za projevy solidarity.
Také vyslovuje jediný dík G. Bushovi, že se svět konečně dozvěděl o diktatuře v Iráku.
Pořadatelé připravili Nobelovu cenu míru pro všechny,
kteří se chystají k masivní "humanitární akci".
Kdo rozhoduje o hodnotě lidských životů?
Mlčení k nespravedlnosti znamená souhlas.
"Stydíme se za to, že bývalý prezident Havel se přidal k válečníkům,
v době, kdy nad Hradem svítilo sice výrazné, ale prázdné srdce."
Pochod za mír se vydal směrem k Úřadu vlády.
Policie dobře chránila budovu i demonstranty skandující
"Čí je to válka? Není naše."
Pochodující zamířili na Malou stranu směrem k americké ambasádě.
U velvyslanectví. Už ani nevím, jestli si pro text petice někdo přišel.
Nicméně hlasy shromážděných bylo dobře slyšet i přes zavřená okna.
Maja, Časoděj, 15. února 2003
K velkým demonstracím došlo v mnoha jiných významných světových městech, např. v Paříži (800 000), v Římě (2.5 milionu) Berlíně (500 000), ve Washingtonu, v Melbourne (200 000), Barceloně (1 milion), v Madridu (1 milion), v New Yorku (500 000), Seville (250 000), v Athénách (200 000) španělském Oviedu (200 000), v Montrealu (150 000), v Dublinu (100 000), v Bruselu (100 000), v Lisabonu (100 000), ve španělském Las Palmas (100 000), v Cádizu (100 000), v Amsterdamu (80 000), v Torontu (80 000), Stockholmu (80 000), v Los Angeles (75-100 000), v Glasgow (50-60,000), v Oslu (60 000), v Seattlu (55 000), v Montevideu (50 000), v německém Stuttgartu (50 000), v Thessalonikách - v předsedající zemi EU Řecku (40 000), v Copenhagenu (35-40 000), ve švýcarském Bernu (40 000), v brazilském Sao Paulu (30 000), ve španělské Gironě (30 000), v kanadském Vancouveru (30 000), ve švédském Göteborgu (30 000), v Tokiu (25 000), v Budapešti (20 000), australském Newcastlu (20 000), ve Vídni (20 000), v Lyonu (20 000), v australském Perthu (20 000), v baskické Iruneji (20 000), ve francouzském Montpeilier (15-20 000), v Luxemburgu (15-20,000), v Buenos Aires (15 000), v Rio de Janeiru (15 000), v Helsinkách (15 000), v Mexico City (10-15 000), v australské Canbeře (10-15 000), norském Trondheimu (11 000), indické Kalkatě (10 000), v Johannesburgu (10 000), Minneapolis (10 000), v Záhřebu (10 000), v San Diegu (10 000), Filadelfii (10 000), kanadském Edmontonu (10 000), v novozélandském Aucklandu (8-10 000), v Tel Avivu (1500), Adelaide, Bellingenu, Bregenzu (1500), v Bratislavě, Cape Townu (5000), Christchurchu, Dunedinu, Durbanu (3000), Irakliu (4000), Maine, Patrasu (3500), v Praze (2200), Quitu (250), Rethimnu (2000), na Rhodu (2000), Santiagu (3000), v Taipei, v Tampere (2000), Tudele (5000), Turku (5000), Volos (3000), ve Varšavě, Wellingtonu a stovkách dalších měst...
Deset milionů lidí po celém světě, včetně 400 000 demonstrujících v New Yorku, se 15. února 2003 účastnilo mírových shromáždění. V New Yorku však demonstrace bohužel narazila na zákaz. Policie použila tyče, pepřový chemický sprej a násilně napadla pokojné demonstranty. International Peace Marchers v Praze tímto vyjadřují podporu mírovým aktivistům v New Yorku, kteří se postavili proti válečné politice své vlády, přestože byli zavřeni do těsných ohrad jako zvířata, fyzicky napadáni a bylo jim bráněno v tom, aby využili svého demokratického práva vyjadřovat klidným způsobem své názory.
Během pokojné demonstrace v New Yorku bylo v sobotu uvězněno 320 lidí a mnozí z nich byli ve vazbě ještě v neděli večer - s těsnými pouty a bez přístupu k jídlu, vodě nebo WC.
Podle National Lawyers Guild in the United States (Celostátní svaz právníků USA )
Kontakt: Arie Farnam, tel: 608 819 276
Memy, reklama, Tao a ctnost v roce 2002 - nejčtenější článek za únor 2003
Jaroslav Hutka k válce v Zálivu - 13. 2. 2003 - postoj známého písničkáře k chystané válce v Zálivu
Tam, kde není míru - 13. 2. 2003 - Mária Schwingerová odpovídá Jaroslavu Hutkovi
Arie Farnamová vysvětluje - International Peace Marchers v Praze - 13. 2. 2003
Mlčanie Václava Havla naďalej trvá - V. Pavlík, člen Svetového združenia bývalých čs. politických väzňov
Až potkáte matku z Iráku - rozcestník na důležité články
Bob Hýsek přeložil Slib odporu
