Tak to bychom měli…

Asi se zeptáte: "Co?" Odpověď je ovšem velmi snadná – přece těch čtrnáct let. Skoro se zdá, jako by se nic nestalo. Po počátečním nadšení většinou přichází vystřízlivění, po slunci bouře, po jídle hlad… Přesto se se však ptám: "Jsou lidé lhostejnější?"

Jak je možné, že většina lidí pozapomněla nebo raději rezignovala na to, čemu kdysi tak věřila? Vezměme v úvahu, že existuje pohled na vývoj osobnosti člověka, který je někdy označován jako "sedmiletý životní cyklus". Je tedy možné, že podobně jako vývoj člověka potřebuje i náš stát projít určitými stupni vývoje. Ale pozor, stát tvoříme my - občané. Je tedy možné, že by tomu přece jen bylo naopak? Ustal snad náš osobní vývoj?

Foto Kodak DX 4530

Přestali jsme si umět rozumět, nebo jsme jen unaveni?

Marek Nohál, 15. listopadu 2003

zpět